Tento clanek se zabýva zefektivněnim tvorby modelu monolitniho srouboviteho vrtaku v systemu CATIA V5. Kromě efektivity je dale kladen důraz na korelaci použiteho způsobu modelovani s technologii výroby tohoto řezneho nastroje. Konkretně, aby dražka monolitniho srouboviteho vrtaku byla tvořena kinematikou brousiciho kotouce po dane trajektorii. Nicmeně system CATIA V5 nativně nenabizi tuto možnost vytvařeni sroubovite dražky. Z tohoto důvodu je potřeba využit matematických metod v kombinaci automatizacnimi nastroji, kterými system CATIA V5 disponuje. Z tohoto důvodu je struktura clanku nasledujici. V prvni casti je představena metoda kulových ploch viz zdroj [2], ktera slouži pro zjistěni charakteristiky obalove plochy, kterou brousici kotouc vyvaři při svem pohybu po sroubovici. Implementace teto metody vsak vyžaduje znacne casove naroky na vytvořeni obalove plochy i za použiti automatizacnich nastrojů. Konkretně bylo zdrojem [3] zjistěno, že vytvořeni dražky o delce 20mm trva 40min. Z praktickeho hlediska je toto neunosne a tudiž byla metoda kulových ploch využita ve sve graficko pocetni formě.V druhe casti je proto představeno řeseni obecně nelinearni soustavy rovnic dle vztahu (2.1). Jejim řesenim ziskame souřadnice průseciku kružnice brousiciho kotouce dle vztahu (2.2) s kružnici, ktera představuje charakteristiku kulove plochy dle vztahu (2.3). Tento průsecik je bodem hledane charakteristiky kulove plochy. Pro ziskani kompletni charakteristiky obalove plochy je nutne tento výpocet opakovat pro každý řez brousicim kotoucem jak je nastiněno v obr. 3, 4 resp. 5a. Nicmeně pokud ma nastroj kuželove jadro, je nutne vysetřit celou charakteristiku v jednotlivých polohach brousiciho kotouce podel vytvařene dražky, viz obr.5b. Tak bude zajistěno, že nebude dochazet k nežadoucimu zkresleni výsledne plochy. Ve ctvrte casti je představen způsob implementace použite metody, který využiva vlastně vytvořeneho externiho matematickeho řesice pro výse uvedenou soustavu nelinearnich rovnic, viz obr. 6. Využitim tohoto řesice se dosahne sniženim casove narocnosti ze 40min na 30s. Toto lze oznacit za hlavni přinos tohoto clanku.
Summary Introduction: The aim of this paper is to evaluate the ability of a whisper hearing test together with an examination of transiently evoked otoacoustic emissions (TEOAE) to detect a hearing loss at the first contact with an adult patient with the indicated hearing impairment. This can be helpful in situations when a threshold pure tone audiometry cannot be performed. Methodology: We included a group of patients who were examined simultaneously with a classical whisper hearing test, TEOAE and a pure tone audiometry at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery of the Pardubice Hospital. Sixty-two patients with a hearing impairment and 14 healthy subjects were tested. Results: A sensitivity of the whisper hearing test alone was 85% and that of TEOAE was 71%. The sensitivity increased to 94%, when both of them were used. At the same time, a relatively high specificity (75%) of the examination was present. Using the whisper hearing test and TEOAE, we did not detect 3.3% of patients with hearing loss detected by pure tone audiometry. Conclusion: In the situation when no pure tone audiometry is available a combination of the whisper hearing test and TEOAE may be used to detect a hearing loss. The combination of these two methods can be considered for a recently much-discussed screening for hearing impairment in the elderly. Key words whisper hearing test – transient evoked otoacoustic emissions – TEOAE – hearing loss – screening
The paper presents the results of experiments in which the perfusion of Walker carcinoma 256 in rats was influenced by s.c. application of isoprenaline under conditions of 45 degrees C hyperthermia. Cumulation of heat energy in the tumor was selectively increased and higher speed of temperature rising was achieved. The changes in blood supply in tumor tissue and skin were quantitatively documented by a method of 86Rb uptake.
Background: Since publication of the original Position Paper on Olfactory Dysfunction in 2017 (PPOD-17), the personal and so- cietal burden of olfactory disorders has come sharply into focus through the lens of the COVID-19 pandemic. Clinicians, scientists and the public are now more aware of the importance of olfaction, and the impact of its dysfunction on quality of life, nutrition, social relationships and mental health. Accordingly, new basic, translational and clinical research has resulted in significant pro- gress since the PPOD-17. In this updated document, we present and discuss currently available evidence for the diagnosis and management of olfactory dysfunction. Major updates to the current version include, amongst others: new recommendations on olfactory related termino- logy; new imaging recommendations; new sections on qualitative olfactory dysfunction (OD) and COVID-19 olfactory dysfunc- tion; and an updated management section. Recommendations were agreed by all co-authors using a modified Delphi process. Conclusions: We have provided an overview of current evidence and expert-agreed recommendations for the definition, inves- tigation, and management of olfactory dysfunction. As for our original Position Paper, we hope that this updated document will encourage clinicians and researchers to adopt a common language, and in so doing, increase the methodological quality, consis- tency, and generalisability of work in this field.
Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit míru subjektivně vnímaných potíží osob s poruchou čichu. Výsledky porovnat s 2 standardizovanými olfaktometrickými testy.Materiál: Celkem bylo vyšetřeno 134 osob (59 mužů a 75 žen) průměrného věku 53 let. Se sinonazální poruchou čichu bylo vyšetřeno 58 osob (průměrný věk 50 let). 21 osob s poúrazovou poruchou čichu (průměrný věk 39 let), 19 osob s povirovou poruchou čichu (průměrný věk 58 let) a 36 osob s jinou etiologií poruchy čichu (průměrný věk 54 let).Metodika: Subjektivní hodnocení závažnosti čichové poruchy a její vnímání v každodenním životě bylo zjišťováno formou dotazníku. K vyšetření čichu byl použit Test parfémovaných fixů (Odorized Markers Test - OMT) a Sniffin'Sticks test (16 složkový identifikační test).Výsledky: Subjektivně udalo potíže s čichem 134 osob, které byly zařazeny do studie. Potíže s čichem trápí pacienty ve 42 % výrazně, ve 43 % mírně a 15 % osob poruchu čichu nevnímá vůbec. V každodenním životě vnímá poruchu čichu 62 % respondentů.Závěr: Ženy trápí potíže s čichem výrazněji než muže. Souvislost mezi mírou vnímání tíže poruchy čichu a vlivem na kvalitu života nebyla zjištěna. Výstup studie bude sloužit k vytvoření dotazníku pro hodnocení kvality života osob s poruchou čichu.
