KonjugovanĂŠ monoklonĂĄlnĂ­ protilĂĄtky

MonoklonĂĄlnĂ­ protilĂĄtky (Monoclonal Antibodies, MAbs) patří mezi nejrychleji se rozvĂ­jejĂ­cĂ­ typy biologik pro řadu rĹŻznĂ˝chindikacĂ­, vyuŞívajĂ­cĂ­ rĹŻznĂS mechanismy ĂsAinku. Trendem ve vĂ˝voji novĂ˝ch MAbs je obmA›na jejich zĂĄkladnĂ­ struktury, vedoucĂ­k vylepĹĄenĂ­ terapeutickĂSho profilu nebo alespoň farmakokinetickĂ˝ch vlastnostĂ­. KromA› zĂĄkladnĂ­ch typĹŻ protilĂĄtek jsou dnes uĹžpro klinickĂS pouĹžitĂ­ dostupnĂS jejich biosyntetickĂS i polosyntetickĂS modifikace. Z biosyntetickĂ˝ch zĂĄsahĹŻ se jednĂĄ např. o zmA›nyv cukernĂS AĂĄsti molekuly, nebo zĂĄmA›nu nA›kolika aminokyselin v konstantnĂ­ch regionech řetA›zcĹŻ. VyuŞívajĂ­ se i samotnĂS variabilnĂ­fragmenty protilĂĄtek, buA volnĂS nebo s navĂĄzanĂ˝mi polyethylglykolovĂ˝mi jednotkami velikosti 20–40 kDa. Z polosyntetickĂ˝chobmA›n patří mezi nejvĂ­ce vyuŞívanĂS obmA›ny příprava konjugovanĂ˝ch protilĂĄtek (Antibody‑DrugConjugates, ADC),kdy protilĂĄtka, kromA› svĂS vlastnĂ­ biologickĂS aktivity, mĂĄ předevĹĄĂ­m funkci transportnĂ­ho prostředku. KonjugovanĂS molekulynebo AĂĄstice majĂ­ zpravidla cytotoxickou aktivitu, a zvyĹĄujĂ­ tak ĂsAinnost protilĂĄtky dalĹĄĂ­m přidanĂ˝m mechanismem, a to selektivnA›jen vĹŻAi buňkĂĄm nesoucĂ­m cĂ­lovĂ˝ antigen. KonjugovĂĄny mohou bĂ˝t i komplexotvornĂS molekuly, nĂĄslednA› komplexujĂ­cĂ­radionuklid, případnA› bakteriĂĄlnĂ­ Ai rostlinnĂS toxiny.