Emoční práce a emoční regulace v rodičovství

Tato studie představuje koncept emocni prace, teoreticka východiska jeho vymezeni a souvislosti s emocni regulaci a uvadi jej nově do kontextu rodicovstvi. Emocni prace byla původně popsana sociology v pracovnim prostředi při výkonu povolani, jehož naplň vyžaduje vědome ovlivňovani projevovaných emoci v interakci se zakaznikem nebo klientem. Propojeni emocni prace s psychologickými teoriemi emocni regulace umožnilo lepe uchopit a zkoumat mechanismy, skrze něž může emocni prace vest k vyhořeni ci stresu. Rodice jsou v soucasnosti vystaveni velkemu množstvi informaci o „spravne“ výchově děti, což spolecně s jejich vlastni reprezentaci dobreho rodice, dale vlivem blizkeho, ale i sirsiho okoli na ně klade vysoke naroky pravě v oblasti proživani a vyjadřovani emoci v interakci s dětmi. Role rodice se v dnesni době v urcitých aspektech vice přibližuje tomu, co lze chapat jako povolani, jehož narocnost na praci s emocemi může souviset s negativnimi dopady v oblasti psychickeho zdravi. Koncept emocni prace lze pokladat za vhodný pro bližsi porozuměni tomu, co rodic v každodennich situacich s ditětem zaživa, jak s emocemi zaměrně zachazi. Perspektiva emocni prace tak může přinest důležite informace o emocich v rodicovstvi a o dopadech zaměrne prace s nimi na psychicke fungovani rodiců i nad ramec vysvětleni, ktere poskytuje užiti konceptu emocni regulace. Studie take představila i měřici nastroje použivane k zachyceni emocni prace a jejich jednotlivých dimenzi. Pro budouci výzkum emocni prace v kontextu rodicovstvi je nutnou podminkou vytvořeni validniho a reliabilniho nastroje, který, a to nejen v ceskem prostředi, dosud chybi.