Vocabulary skills in adulthood: longitudinal relations with cognitive and personality measures across the life-span

Cile. Data z Brněnske longitudinalni studie byla použita k prozkoumani vztahů mezi receptivni slovni zasobou u padesatiletých participantů a různými kognitivnimi a osobnostnimi charakteristikami v dřivějsim věku. Zejmena byly studovany dvě otazky: 1) Souvislost receptivniho slovniku s měřitky verbalniho IQ v dětstvi a 2) souvislost slovnikových skorů v dospělosti s osobnostnimi charakteristikami. Soubor. Studie se opirala o soubor Brněnske longitudinalni studie. Původně tento soubor zahrnoval 500 ucastniků narozených v letech 1961 až 1963. V roce 2011 bylo vysetřeno 76 z těchto participantů. Hypotezy. Předpokladem bylo, že slovnikove znalosti v 50 letech budou souviset s verbalnim IQ v dětstvi. Nebyly předpokladany specificke hypotezy o vztahu mezi slovni zasobou a osobnosti, pouze obecna hypoteza o tom, že takove vztahy jsou možne. Analýza. Data byla analyzovana regresnimi analýzami, kde slovni zasoba v 50 letech fungovala jako zavisle proměnna. Analýzy kontrolovaly vztah mezi slovnikem a neverbalnim IQ tim, že neverbalni inteligencni ulohy byly v modelech zahrnuty jako dalsi prediktor. Výsledky. Slovnikove skory v dospělosti vykazovaly zřetelný vztah k verbalni inteligenci ve 12 letech věku, ale pouze marginalně významný vztah k verbalnimu IQ v 8 letech. Osobnostni charakteristiky nevykazovaly robustni vztahy se slovni zasobou v dospělosti, pouze u otevřenosti z NEO byl nalezen statisticky významný, nicmeně malý pozitivni vztah ke slovni zasobě. Některa měřitka neuroticismu vykazovala tendenci k negativnim souvislostem se slovni zasobou. Zavěry. Ackoli slovni zasoba patři k charakteristikam, ktere se v průběhu dospělosti mohou výrazně měnit, vykazuje silne vztahy s verbalnimi schopnostmi v ranem dětstvi. Osobnostni rysy maji spise omezene efekty na změny slovni zasoby v dospělosti.