Narušení heritage prostoru ve filmu Pýcha a předsudek

V nasi praci se věnujeme filmovemu debutu režisera Joe Wrighta Pýcha a předsudek (2005). Pomoci analýzy se pokousime vysvětlit, jak snimek funguje jako narativni fikcni film, a zaroveň předestřit zakladni strategii reklamy a publicity zminěneho dila. K samotnemu filmu vsak nemůžeme přistupovat bez důkladneho prozkoumani jeho intertextualniho kontextu. Obzvlastě u snimku Pýcha a předsudek se toto přihlednuti zda nevyhnutelne. Tento film totiž představuje adaptaci celosvětově znameho romanu Pýcha a předsudek z pera Jane Austenove, přicemž film navazuje na dlouholetou tradici filmových adaptaci tohoto romanu. Tudiž se zde vyskytuji dvě roviny vnimani filmoveho dila, kdy je snimek vztahovan k samotne předloze, ale i k filmovým předchůdcům. Samozřejmě neni v nasich silach vysvětlit komplexni vztah fenomenu Jane Austenove a adaptaci jejich romanů, ale i strucný nastin teto problematiky nam pomůže porozumět filmu Pýcha a předsudek z roku 2005 a jeji uspěsne recepci. Socioekonomický kontext je zaroveň nezbytný pro komplexni neoformalistickou analýzu, ktera nam poskytuje metodologicke zastřeseni. Nase prace se sklada ze tři ustřednich kapitol. V nasledujici kapitole se věnujeme metodologickemu vymezeni a představeni uživaných pojmů. V dalsi casti zkoumame socioekonomický kontext, neboli samotnou produkci, distribuci, uvaděni a recepci filmu s důrazem na ceský kontext. V poslednim oddile nasi prace použivame neoformalisticke nastroje analýzy k rozklicovani výstavby snimku. Cilem předloženeho textu je s použitim neoformalistickeho přistupu vysvětlit, jakým způsobem film pracuje s žanrem heritage cinema, a najit dominantu snimku.