Sledování bolesti v krku po zavedení laryngeální masky

Cil studie:Posoudit schopnost anesteziologa klinicky predikovat stupeň naplněni obturacni manžety laryngealni masky a zjistit faktory vyvolavajici bolest v krku po jejim zavedeni. Typ studie:Prospektivni, observacni, dvojitě zaslepena. Typ pracovistě:Standardni odděleni a jednotky intenzivni pece chirurgie, traumatologie, urologie, plasticke a esteticke chirurgie fakultni nemocnice. Material a metoda:Do studie bylo zařazeno 300 pacientů po elektivnim chirurgickem výkonu se zajistěnim dýchacich cest laryngealni maskou, kteři byli 1. pooperacni den dotazovani na bolesti v krku. Do dotazniku jsme zaznamenali demograficke udaje, způsob vedeni anestezie, velikost laryngealni masky, postup při jejim zavaděni i vyjmuti a hodnotu tlaku v obturacni manžetě 30 minut po inzerci. Výstupni hodnoty byly zpracovany statistickým softwarem SPSS s přislusnými testy na 5% hladině významnosti. Výsledky:V den operace spontanně udalo bolest v krku 6 % a na cilený dotaz 18 % pacientů. Bolest byla ovlivněna způsobem zavedeni laryngealni masky; zaznamenali jsme nižsi cetnost jejiho výskytu po zavedeni s pilotnim balonkem otevřeným do atmosfery než s vyfouknutou manžetou (13,1 %, respektive 33,3 %, p = 0,037). Prokazali jsme castějsi výskyt bolesti, pokud tlak v obturacni manžetě přesahl 60 cm H2O ve srovnani s tlakem 60 cm H2O oproti připadům bez použiti N2O (46 %, respektive 18 %, p = 0,0005). Zavěr:Tlak v manžetě laryngealni masky nad 60 cm H2O, zavaděni s plně vyfouknutou manžetou a použiti oxidu dusneho zvysuji výskyt pooperacnich bolesti v krku.