Poznámky k novému "Doporučení pro léčbu dyslipidemií. Ovlivnění lipidů ke snížení kardiovaskulárního rizika"

Nova guidelines k problematice dyslipidemii (DLP) přichazeji mimořadně dřive, než bylo planovano. Předevsim s ohledem na výsledky vědy i velkých klinických studii, ale i s ohledem na přichod biologicke lecby (PCSK9i) na trh v mnoha evropských zemich. Soucasně je "běžna" hypolipidemicka terapie generifikovana, a tedy levnějsi a dostupnějsi. Doporuceni vychazeji podobně jako doporuceni předchozi z principu odhadu celkoveho kardiovaskularniho rizika. K tomu se využivaji inovovane tabulky SCORE, ale větsi důraz je kladen na neinvazivni diagnostiku pomoci zobrazovacich metod, ať už jde o sonografii karotid nebo předevsim nekontrastni CT koronarografii. Za největsi novinku je asi třeba považovat sniženi cilových hodnot LDL-cholesterolu (LDL-C) na 1,4 mmol/l a sniženi vstupniho LDL-C o 50 % u nemocných ve skupinach nejvyssiho rizika a v sekundarni prevenci. Navic u "extremniho" rizika je cilem snižit LDL-C < 1 mmol/l. V terapii DLP je zasadni lecba statiny. Zejmena u nemocných s akutnim koronarnim syndromem a u nemocných v nejvyssich kategoriich rizika je třeba využit maximalni tolerovane davky statinu, v připadě potřeby v kombinaci s ezetimibem. Kde tato maximalni "běžna" lecba nepostacuje k dosaženi cilových hodnot, je indikovana terapie PCSK9i. V žadnem připadě vsak doporuceni nerezignuji ani na nefarmakologickou lecbu, naopak, je vždy zdůrazňovana jako prvni krok terapie DLP. Zajimavosti je zavedeni terminu "ateroskleroticke kardiovaskularni onemocněni" (ASKVO), který nahrazuje starsi a meně přesne KVO.