Pseudohyperfosfatémie u mnohočetného myelomu - příčina interference

Cil studie: U 69leteho pacienta s mnohocetným myelomem potvrdit podezřeni na pseudohyperfosfatemii a urcit jeji původ. Fenomen pseudohyperfosfatemie je v literatuře popisovan, jako přicina se uvadi buď analyticka interference nebo vazba fosfatů na monoklonalni protein. Metody: Anorganicke fosfaty byly měřeny UV-molybdatovou metodou v seru. Totež stanoveni bylo provedeno po deproteinaci sera kyselinou sulfosalicylovou. Stanoveni fosfatu u pacientskeho a kontrolniho vzorku bylo simulovano ve zkumavkach v desetinasobnem objemu. Fosfaty a monoklonalni imunoglobulin byly sledovany v průběhu lecby pacienta, byl spocitan korelacni koeficient. Ve směsnem vzorku sera pacienta byl stanoven celkový fosfor před a po deproteinaci metodou hmotnostni spektrometrie. Stejným postupem i metodou bylo vysetřeno 10 kontrolnich vzorků. Výsledky: Koncentrace fosfatů v seru pacienta byla 3,38 mmol/l, po deproteinaci se hodnota snižila na 1,17 mmol/l (RI 0,85–1,45 mmol/l). Při manualnim provedeni reakce doslo ke vzniku zakalu, což se shoduje s neobvyklým zvysovanim absorbance na detailnim zaznamu analyzatoru. Pearsonův korelacni koeficient mezi koncentracemi fosfatu a monoklonalniho proteinu v průběhu lecby byl 0,946. Hodnoty celkoveho fosforu ve směsnem vzorku pacienta byly 3,60 mmol/l před a 1,20 mmol/l po deproteinaci a shodovaly se s mediany hodnot pro kontrolni skupinu (3,40; 95% IS: 3,01-4,12 mmol/l před a 1,01; 95% IS: 0,79-1,28 mmol/l po deproteinaci.) Zavěr: U pacienta jsme potvrdili výskyt pseudohyperfosfatemie. Dle výrazneho rozdilu v koncentraci fosfatů v seru před a po deproteinaci spolecně s normalni hodnotou celkoveho fosforu usuzujeme, že se jedna o interferenci analytickou.