Social support in the education of patients with cardiovascular diseases: the situation in the Czech Republic

Výskyt kardiovaskularnich chorob je vazan na rizikove faktory životniho stylu. Tradicnimi ovlivnitelnými faktory jsou kouřeni, výživa, fyzicka aktivita a psychosocialni faktory. Mezi psychosocialni faktory konkretně patři nizke socioekonomicke postaveni, nedostatek socialni opory, pracovni stres a stav nebo způsob rodinneho života, deprese a uzkost, nepřatelstvi. Cilem předložene studie bylo prokazat souvislost nazorů na sledovani vybraných psychosocialnich faktorů kardiovaskularnich chorob s vybranými sociodemografickými charakteristikami. K naplněni cilů byla využita kvantitativni metoda s využitim řizených rozhovorů. Celkem bylo osloveno 1 992 osob ve věku 40 let. Soubor byl reprezentativni věkem, pohlavim i bydlistěm. Zjistěne informace byly podrobeny statisticke analýze a mira zavislosti byla hodnocena pomoci chi-2 testu, t-testu a testu analýzy. Z výsledků je patrne, že se lekaři v ramci prevence ve sve praxi orientuji na ziskani informaci o zaměstnani svých pacientů, o životnim stylu pacienta i o tom, jak diagnostikovane kardiovaskularni onemocněni ovlivňuje běžný život pacientů. Meně casto dochazi v praxi ke zjistěni otazek k socioekonomickým faktorům. Ve větsině otazek byla zachycena signifikantni souvislost s věkem, zaměstnanim a rodinným stavem. Kladně na otazky castěji odpovidali respondenti nad 60 let, respondenti ovdověli a respondenti v invalidnim nebo starobnim důchodu. Tento fakt může souviset s cilenou intervenci u těchto ohrožených skupin pacientů. Pro větsinu respondentů je rodina oporou v upravě životospravy.