Kardiovaskulární rizika u systémových chorob pojiva (Akcelerovaná eteroskleróza u systémového lupus erythematodes)

Akcelerovana ateroskleroza u systemoveho lupus erythematosus (SLE) je zavažna přicina morbidity a mortality. Patofyziologie akcelerovane aterosklerozy u SLE je podminěna faktory zanětlivých změn v cevni stěně, specifickými protilatkami, dyslipoproteinemii, endotelialni dysfunkci ci vysokou prevalenci tradicnich kardiovaskularnich rizikových faktorů. Nase studie sleduje prevalenci kardiovaskularnich přihod a subklinicke aterosklerozy (ultrasonograficke vysetřeni tlousťky intima media karotických tepen) v kontextu tradicnich rizikových faktorů, klinických skorovacich systemů, markerů lipidoveho a imunologickeho spektra, markerů endotelove dysfunkce a specifických rizikových faktorů SLE jako lupusova nefritida. Metody: Studovana skupina se sestava z 63 pacientů (žen:muži=53:10, průměrný věk (38,4?12,7, průměrna doba trvani choroby 143?82 měsiců, BMI 24,74?5,06, obvod pasu 83,38?16,58 cm), vcetně 25 pacientů s lupusovou nefritidou. Tlousťka intima media byla měřena dle ultrasonografických standartů. Byly změřeny hodnoty celkoveho cholesterolu, triglyceridů, LDL, HDL, anti-ds-DNA, antinukleosomalnich protilatek, hladin komplementu C3, C4 a ENA protilatek. Aktivita choroby a kumulativni organove požkozeni bylo zhodnoceno pomoci skorovacich systemů SLEDAI a SLICC. Pomoci dotazniků byla zjistěna přitomnost kardiovaskularnich rizikových faktorů. Detailni analýzou dokumentace byly spocitany kumulativni davky glukokortikoidů a dalsich imunosupresiv, uživani antikoagulancii, antiagregancii, statinů a ACE inhibitorů. Kontrolni skupinu tvořilo 24 zdravých jedinců (ženy: muži, 20:4, průměrný věk 31,04?8,59). Výsledky: Z celkoveho poctu pacientů, 21 (33%) mělo anamnezu kardiovaskularni přihody v průběhu trvani SLE: jednalo se o 3 infarkty myokardu (4,7% z celkoveho poctu pacientů, 14% z celkoveho poctu kardiovaskularnich přihod), 8 cevnich mozkových přihod (12,7%, resp. 38%) a 12 tromboembolických přihod (19%, resp. 57%). Dva pacienti měli kombinaci dvou kardiovaskularnich přihod CMP a IM, CMP a TEN. Přitomnost kardiovaskularni přihody korelovala s obezitou, obvodem pasu a boků, kouřenim, celkových cholesterolem, LDL, poměrem celkoveho cholesterolu a HDL a apolipoprotieny A-1 a B. Signifikantni rozdil u IMT (p0.03) byl zjistěn při srovnani pacientů s SLE se zdravými kontrolami, soubory byly adjustovany na věk a pohlavi, průměrne hodnoty IMT u pacientů s SLE byly 0,569?0,11mm, u skupiny zdravých respondentů 0,495?0,05 mm. Signifikantni korelace byly nalezeny u srovnani IMT s delkou trvani choroby, věkem, pozitivitou lupus antikoagulant, uživanim ACE inhibitorů, glomerularni filtraci a serovými hladinami kreatininu. Nebyl zjistěn rozdil u pacientů s nebo bez anamnezy lupusove nefritidy. Zavěr: V nasi studii jsme prokazali vysokou prevalenci kardiovaskularnich přihod a tradicnich rizikových faktorů. Měřeni IMT by mohlo být dobrým klinickým ukazatelem akcelerovane aterosklerozy u lupusových pacientů. Monitovace lipidoveho profilu, aktivity choroby a nizke davky glukokortikoidů by mohly předchazet kardiovaskularnim přihodam.