Jak těžké je změnit trajektorii pacientů s terminální progresí nevyléčitelného onemocnění v péči záchranné služby

Doma by si přalo dožit 80 % obyvatel CR. Misto toho stejný pocet zemře přesně tam, kde nechce: 60 % umrti nastava v nemocnicich, 19 % v pobytových socialnich službach. Pro fakt, že se větsina ocekavatelných umrti v kontextu progrese nevylecitelneho onemocněni odehrava na lůžku akutni pece za kratkodobe terminalni hospitalizace, přitom neexistuje přijatelne klinicke ani ekonomicke vysvětleni. Diky zvýsenemu zajmu o okolnosti, za jakých se u nas umira, se v poslednich letech přistup k lecbě na konci života měni k lepsimu. Tento kazuistický clanek ukazuje na přikladu několika pacientů, jak významnou roli pro trajektorii pacientů na konci života může sehrat rozhodovani na urovni zdravotnickeho operacniho střediska nebo výjezdove skupiny.