LÉČIVA A CHIRALITA

Při interakci leciv s cilovými strukturami (receptory) v organizmu se uplatňuji ucinněji ty latky, jejichž struktura odpovida aktivnimu mistu farmakologickeho receptoru. Vyskytuje-li se lecivo ve dvou (nebo vice) prostorových izomerech (enantiomerech), pak se lepe važe na receptor ten izomer, jehož struktura koresponduje dokonaleji struktuře aktivniho mista. Druhý stereoizomer může být farmakologicky neucinný, meně ucinný nebo může vykazovat zcela jiný (i nežadouci) ucinek. Tyto skutecnosti jsou dokumentovany na přikladech dexketoprofenu, citalopramu, omeprazolu a dextrometorfanu.