Ravenna: Sedes Imperii and Artistic Trajectories in the Late Antique Mediterranean (402-476)

Ravenna byla jednim z nejdůležitějsich administrativnich, politických a naboženských center pozdně antickeho obdobi. Disertacni prace se zaměřuje na obdobi mezi přestěhovanim cisařskeho dvora do Ravenny v roce 402 až do sesazeni posledniho zapadořimskeho cisaře Romula Augusta v roce 476, tj. na obdobi, kdy byla sidlem zapadořimských cisařů. Hlavni osu disertacni prace tvoři výchozi přesvědceni autorky, že jednotlive dochovane přiklady architektury se svou dekoraci, sarkofagy a slonovinove nebo zlatnicke předměty mohou být pochopeny nejen porozuměnim historickemu kontextu a ikonografii, ale take porozuměnim jejich vlastni materialitě. Proto se prace zaměřuje předevsim na řemeslniky samotne, na pokracujici řemeslnou tradici nebo naopak jeji vědome přerusovani, stejně jako na způsoby, jakým se řemeslnici v pozdně antickem světě pohybovali a byli tak prostředniky vzajemných výměn a siřeni technologii a uměleckých modelů. Kromě toho tato disertacni prace představuje propojeni mezi politikou, uměnim a spolecenskými jevy odehravajicimi se v cele Řimske řisi. Představuje tak Ravennu ne jako výjimecný fenomen, v jistem smyslu izolovaný (jak je Ravenna v odborne literatuře casto představovana), ale Ravennu jako jednoho z mnoha hraců v politických, cirkevnich a spolecenských hrach pozdně antickeho světa.