Vliv věku, krevního tlaku, body mass indexu, základníchlaboratorních parametrů a ejekční frakce levé komory nahospitalizační mortalitu hypertoniků s akutním srdečnímselháním

Ověřit platnost obecně uznavaných ukazatelů kratkodobe mortality akutniho srdecniho selhani (SS) u podskupiny pacientů s nejcastějsi komorbiditou – hypertenzi. Metody: Byly použity data z univerzitniho centra, ktera jsou soucasti ceskeho registru akutniho SS. Soubor tvořilo 1253 konsekutivnich pacientů hospitalizovaných za obdobi prosinec 2004 – srpen 2007. Zjisťovali jsme vliv věku, body mass indexu (BMI), laboratornich parametrů, vstupni hodnoty tlaku krve (TK) a ejekcni frakce leve komory (EFLK) na hospitalizacni mortalitu pacientů s anamnezou předesle hypertenze hospitalizovaných pro akutni SS. Finalni soubor představovalo 843 nemocných hypertoniků (67 %) s hospitalizacni mortalitou 14,0 % a průměrnou delkou hospitalizace 6,9 dne. Pacienti, kteři zemřeli za hospitalizace, byli starsi, měli nižsi hladinu hemoglobinu, vyssi vstupni i maximalni serový kreatinin, vyssi vstupni glykemii a maximalni hladinu C-reaktivniho proteinu (CRP) za hospitalizace, nižsi BMI a nižsi vstupni hodnoty TK i EF LK. V univariantni analýze byla hospitalizacni mortalita nepřiznivě ovlivněna stoupajicim věkem [odds ratio (OR) 1,28], vstupnim TK < 120/80 mmHg (OR 6,40), EF LK meně než 20% (OR 2,09), narůstajici hladinou vstupniho kreatininu (OR 1,29), glykemie (OR 2,75), CRP (OR 1,10) a pozitivitou troponinu (OR 2,04). Protektivni vliv měly BMI > 25 kg/m2 (OR 0,48), EF LK vice než 41 % (OR 0,41), hodnoty vstupniho TK vice než 140/90 mmHg (OR 0,40) s trvajicim efektem i u hodnot vice než 180/110 mmHg (0,34). Zavěr: Hospitalizacni mortalita hypertoniků s akutnim SS je spojena s celou řadou parametrů, ale největsi význam ma nizka vstupni hodnota krevniho tlaku.