Česká rodina po roce 1989 z per českých sociologů aneb co víme o české rodině

Cilem teto diplomove prace je shrnout, jakým tematům a v jake miře se sociologove v souvislosti s rodinou věnuji, a zejmena představit obraz rodiny po roce 1989, jak je vykreslen v sociologicke literatuře. Ceska spolecnost se za posledni desetileti výrazně transformovala, lide se individualizovali, a rodinne zaležitosti mladi lide zacali odkladat. Mnoho sociologů proto mluvi o krizi nebo konci rodiny. V praci se na zakladě dostupne sociologicke literatury nejvice věnuji demografickým přechodům, ktere měly na rodinu významný vliv, problemu nedostatecneho poctu děti, který vede ke starnuti populace a k potencialnim problemům v socialni politice, dale rozvoji kohabitace a upadku manželstvi, zvysujicimu se poctu rozvodů a růstu neuplných rodin, dale take genderovým rozdilům v rodinnem a partnerskem životě, konfliktu mateřstvi a zaměstnani v připadě žen, a v neposledni řadě take konfliktu rodicovstvi a tlaku na karierni a ekonomický růst v připadě obou rodiců. Transformace spolecnosti a rodiny vsak neměla pouze negativni dopad na existenci a fungovani rodiny. Na přiklad tendence směrem ke genderove rovnosti v rodině a stale větsi snaze o vybalancovani rodicovske a pracovni role lze nahližet jako na pozitivni důsledek teto transformace. Sociologove se zatim spise okrajově zabývali novými formami rodiny nebo rodinným uspořadanim, jako jsou na přiklad homosexualni rodiny, anebo vliv socialniho statu a dalsich faktorů na rozhodovani mladých lidi v oblasti zakladani rodiny a uzavirani manželstvi.