StĹednÄdobĂĄ stabilita epikardiĂĄlnĂ­ch levokomorovĂ˝ch elektrod pro srdeÄnĂ­ resynchronizaÄnĂ­ lĂŠÄbu

Úvod: SrdeAnĂ­ resynchronizaAnĂ­ lĂSAba (SRL) je v souAasnĂS dobA› povaĹžovĂĄna za ĂsAinnou a bezpeAnou lĂSAebnou metodu u pacientĹŻ s pokroAilĂ˝m srdeAnĂ­m selhĂĄnĂ­m. V případA› selhĂĄnĂ­ endovazĂĄlnĂ­ho zavedenĂ­ levokomorovĂS (LK) elektrody je alternativou kardiochirurgickĂĄ implantace.CĂ­le: CĂ­lem prĂĄce bylo zhodnotit elektrickĂS parametry kardiochirurgicky implantovanĂ˝ch LK elektrod a porovnat je s transvenĂlznA› implantovanĂ˝mi elektrodami, identifikovat příAiny selhĂĄnĂ­ endovazĂĄlnĂ­ implantace, srovnat klinickĂ˝ a echokardiografickĂ˝ resynchronizaAnĂ­ ĂsAinek a porovnat bezpeAnost obou přístupĹŻ.Metody a vĂ˝sledky: U pacientĹŻ s indikacĂ­ k SRL byla LK elektroda implantovĂĄna buA endovazĂĄlnA› (skupina endo) nebo v případA› selhĂĄnĂ­ endovazĂĄlnĂ­ho přístupu, nebo jako souAĂĄst jinĂSho kardiochirurgickĂSho vĂ˝konu byla elektroda implantovĂĄna epikardiĂĄlnA› (skupina epi). Studie byla koncipovĂĄna jako studie případĹŻ a kontrol. V kaĹždĂS skupinA› bylo zařazeno 92 pacientĹŻ (26 Ĺžen, 66 muŞů) prĹŻmA›rnĂSho vA›ku 69 let (epi) a 68 let (endo). LevokomorovĂĄ stimulace byla při tříletĂS kontrole ĂsAinnĂĄ u 98,1 % pacientĹŻ ve skupinA› epi, resp. u 96,6 % pacientĹŻ ve skupinA› endo (p = NS). StimulaAnĂ­ prĂĄh byl mezi obA›ma skupinami srovnatelnĂ˝ při propuĹĄtA›nĂ­ a při tříletĂS kontrole. Při jednomA›sĂ­AnĂ­ kontrole byl prĂĄh signifikantnA› vyĹĄĹĄĂ­ v epi skupinA› (1,62 V vs. 1,06 V, p < 0,001), podobnA› jako při jedno- a dvouletĂS kontrole (1,57 V vs. 1,09 V a 1,54 V vs. 1,21 V, p < 0,001). EnergetickĂ˝ vĂ˝dej pro LK stimulaci byl u pacientĹŻ v epi skupinA› ve vĹĄech AasovĂ˝ch okamĹžicĂ­ch signifikantnA› vyĹĄĹĄĂ­. CelkovĂĄ procedurĂĄlnĂ­ ĂsspA›ĹĄnost endovazĂĄlnĂ­ implantace Ainila 94,6 %. KlinickĂĄ odpovA›A na SRL byla zaznamenĂĄna u 71,4 % pacientĹŻ v epi a u 68,1 % pacientĹŻ v endo skupinA› (p = NS). PrĹŻmA›rnĂ˝ nĂĄrĹŻst ejekAnĂ­ frakce LK v absolutnĂ­ch hodnotĂĄch byl v obou skupinĂĄch srovnatelnĂ˝ (6,0 % vs. 7,2 %, p = NS). V epi skupinA› byla zaznamenĂĄna signifikantnA› vyĹĄĹĄĂ­ jedno- i tříletĂĄ mortalita (19,0 % vs. 5,5 %, resp. 21,7 % vs. 6,5 %, p < 0,001).ZĂĄvA›r: Ve střednA›dobĂSm sledovĂĄnĂ­ jsou epikardiĂĄlnĂ­ elektrody schopnĂS ĂsAinnĂS LK stimulace. EnergetickĂĄ nĂĄroAnost epikardiĂĄlnĂ­ LK stimulace je vyĹĄĹĄĂ­. ResynchronizaAnĂ­ ĂsAinek je u pacientĹŻ s epikardiĂĄlnĂ­ a endokardiĂĄlnĂ­ LK elektrodou podobnĂ˝, ale mortalita pacientĹŻ s epikardiĂĄlnĂ­ LK elektrodou se zdĂĄ bĂ˝t vĂ˝znamnA› vyĹĄĹĄĂ­.