Americký podíl na reorganizaci české ošetřovatelské školy v Praze v letech 1920-1923

Východiska: Výzkum byl motivovan snahou prohloubit soucasne poznani o nazory amerických expertů, kteři na zakladě svých zkusenosti věnovali reorganizaci osetřovatelske pece v mezivalecnem Ceskoslovensku větsi pozornost než oficialni ceskoslovenske organy. Cil: Objasnit ulohu osetřovatelek Americkeho Cerveneho křiže a expertů Rockefellerovy nadace při implementaci modernich přistupů v osetřovatelstvi na ceske osetřovatelske skole v Praze v letech 1920-1923. Metody: Prace je založena na retrospektivni analýze periodik a dokumentů Americkeho Cerveneho křiže a Rockefellerovy nadace jako dvou hlavnich amerických organizaci podilejicich se na reorganizaci osetřovatelske pece v mezivalecnem Ceskoslovensku. Kromě toho byly využity detailni informace z dobove publikace History of American Red Cross Nursing (New York, 1922), ceske archivni fondy (Spolek diplomovaných sester, Korespondence Alice Masarykove) a situacni zprava Frances Crowellove o stavu osetřovatelske pece v Ceskoslovensku z roku 1922. Výstupy: Zaměřeni na kratký casový usek let 1920-1923 umožnilo postihnout ve větsim detailu a v sirsich souvislostech obtiže, s nimiž se americke osetřovatelky při zavaděni modernich metod v Ceskoslovensku musely potýkat. Výzkum přispěl k dosavadnimu poznani problematiky ve třech oblastech: 1. Z dat o profesni draze amerických osetřovatelek se podařilo doložit, že do Ceskoslovenska přichazely sestry vyskolene v USA, ktere ziskaly prakticke a organizacni zkusenosti v osetřovatelske službě za prvni světove valky. 2. Hlavnim problemem ve výuce byla nutnost změny poměru teorie a praxe ve prospěch praktických předmětů a zvýseni prestiže oboru. Do osnov byly vcleněny nove kurzy o výživě invalidů, z bakteriologie, etiky a dějin osetřovatelstvi; zcela nově byla prosazovana výuka zdravotni a domaci pece o děti vedena odbornou skolitelkou. 3. Doporuceni amerických osetřovatelek pro dalsi zkvalitněni výuky a osetřovatelske pece zahrnovala zřizeni specialniho osetřovatelskeho odboru při ministerstvu zdravotnictvi, který měl legislativně upravit kompetence a postaveni sester vcetně požadavků na jejich vzdělani, evidovat registrovane sestry a provadět inspekci veřejných zdravotnických zařizeni. Mezi navrhy se rovněž objevuje důraz na rozsiřeni sitě statnich osetřovatelských skol. Zavěry: Výzkum ukazal na siři problemů, jež bylo třeba v te době řesit. Působeni zahranicnich osetřovatelek Americkeho Cerveneho křiže a expertů Rockefellerovy nadace za dane situace je možno oznacit za sveho druhu fenomenalni pocin, jehož vliv nebyl dosud dostatecně doceněn. Mnohe tehdy řesene problemy (vymezeni kompetenci, otazka osetřovatelských standardů, edukace pacientů) jsou aktualni i dnes.