Výpočet zásob písku v současnosti netěžené pískovně Erika nad Svatavou na Sokolovsku a zpracování způsobu vytěžení a odvodnění lomu

V soucasnosti opustěne piskovně Erika se již vytvořilo velmi zajimave prostředi s mensimi vodnimi plochami, ktere vyhledavaji předevsim obojživelnici. Piskovna ma velký geologický význam, je mistem výskytu terciernich zkamenělin, předevsim listů subtropických stromů. Představuje sondu do Starosedelskeho souvrstvi, nejstarsiho tercierniho souvrstvi v Sokolovske panvi, svrchně eocenniho staři, s možným přesahem do nejspodnějsiho oligocenu. Výplň souvrstvi je tvořena převažně kaolinitickými jily, pisky, piskovci, stěrky a slepenci, ktere dosahuji mocnosti okolo 40 m. Sedimentace probihala ukladanim z řicnich toků, ktere se vlevaly do mělkých jezer. K uloženi větsině sedimentů doslo už před koncem eocenu. V těchto vrstvach nalezneme cetne zkameněliny eocenni flory stalezelených pralesů subtropickeho pasma, ktere jsou zname již od 18. stoleti. Nalezy pochazeji hlavně z piskovců a křemenců. Toto prostředi spadajici pod OBU Sokolov je v dobývacim prostoru cislo 866 s nazvem Týn u Lomnice I a z průzkumných jadrových vrtů vyplýva, že se v tomto zajmovem uzemi nachazi jestě nevytěžene ložisko stěrkopisku, ktere Sokolovska uhelna, pravni nastupce a.s. navrhuje k odpisu zasob. Ja se ve sve praci zaměřim na zhodnoceni tohoto ložiska s možným dotěženim.