Akademická prokrastinace: Ověření sebepopuzovací škály, prevalence a příčiny prokrastinace

Prokrastinace je oznacenim pro chorobne odkladani ukolů a rozhodnuti na později. Prace je zaměřena na akademickou prikrastinaci. Po uvodnim přehledu problematiky prokrastinace se věnujeme přehledu nejpouživanějsich sebeposuzovacich skal pro měřeni prokrastinace. Provedli jsme studii, ktera byla zaměřena na validizaci tři skal prokrastinace (Lay, 1986; Solomon & Rothblum, 1984; Aitken, 1982), použili jsme jak statisticke, tak kvalitativni metody. Na zakladě výsledků jsme dosli k zavěru, že nejvhodnějsi z metod je Skala prokrastinace pro studenty (Lay, 1986; M = 60,35, Sd. 12,61, alfa 0,84; correlation 0,9; α<0,01). Dale jsme data z předchozi studie podrobili dalsim analýzam, vznikly dvě pilotni studie. Prvni pilotni studie byla zaměřena na stanoveni prevalence prokrastinace v populaci univerzitnich studentů CR(použita ověřena skala), druha zaměřena na zjisťovani přicin prokrastinace (Solomon & Rothblum, 1984). Provedli jsme faktorovou analýzu, jedna skala byla unidimenzionalni (Lay, 1986), druha ctyřdimenzionalni (Solomon & Rothblum, 1984). Prevalence a přiciny spolu významně korelovaly (hl. významnosti 0,01). Je potřeba dalsich výzkumů pro lepsi pochopeni a ověřeni nasich zjistěni.