Metabolický syndrom po transplantaci ledviny

Metabolický syndrom je rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskularnich chorob. Pacienti po transplantaci ledviny maji vlivem imunosupresivni lecby vyssi riziko vzniku metabolickeho syndromu. Cilem prace bylo hodnoceni prevalence metabolickeho syndromu a jeho komponent u pacientů po transplantaci ledviny a analýza jejich vlivu na funkci stěpu a albuminurii. Pacienti, metodika a výsledky: Sledovali jsme 69 pacientů po transplantaci kadaverozni ledviny. Prevalence metabolickeho syndromu 3 roky po transplantaci byla 61,3 %. Prevalence potransplantacniho diabetes mellitus byla 27 % a abdominalni obezity 59,7 %. Věk přijemců ledviny s metabolickým syndromem 3 roky po transplantaci byl nesignifikantně vyssi. Věk přijemců ledviny s potransplantacnim diabetes mellitus byl statisticky významně vyssi: 54,0 (35,0; 69,0) let vs 45,5 (27,0; 60,0) let u nediabetiků, odds ratio – OR (95% IS) 1,116 (1,031; 1,207), p = 0,006. Pocet komponent metabolickeho syndromu negativně koreloval s funkci stěpu (rs -0,275; p = 0,031). U pacientů s poklesem renalni funkce s eGF MDRD < 1 ml/s 3 roky po transplantaci ledviny byl signifikantně vyssi výskyt metabolickeho syndromu a hypertriglyceridemie. Chronickou dysfunkci stěpu predikovaly vyssi věk darce, opožděna funkce stěpu, rejekce, dyslipidemie a hyperurikemie. Pouze hyperurikemie byla prediktorem dysfunkce stěpu nezavisle na věku darce, opožděne funkci stěpu a rejekci. Metabolický syndrom, elevace apolipoproteinu B a nonHDL-cholesterolu a zvýsený systolický tlak krve byly asociovany s albuminurii. Zvýsene hladiny celkoveho cholesterolu a apolipoproteinu B byly nezavislými prediktory albuminurie. Obezita ve sledovanem obdobi nebyla spojena se sniženim funkce stěpu ani s albuminurii, vliv potransplantacniho diabetes mellitus nebyl signifikantni nezavisle na dalsich faktorech. Prokazali jsme korelaci přitomnosti metabolickeho syndromu se zvýsenými hladinami AFABP (adipocyte fatty acid-binding protein) a leptinu. Zvýsena hladina AFABP (p = 0,013) predikovala dysfunkci stěpu 3 roky po transplantaci ledviny. Zavěr: Přestože je dokumentovan vliv imunosupresivni lecby na vznik potransplantacniho diabetes mellitus, ukazuje se jako rizikový faktor pro poruchy metabolizmu glukozy vyssi věk pacientů, a proto je třeba se zaměřit zejmena na tyto nemocne. Casna detekce metabolických poruch a dietni a terapeuticka intervence u pacientů po transplantaci ledviny jsou důležite v prevenci chronicke dysfunkce stěpu.