Srovnání vegetace říčních náplavů Labe s dalšími řekami napříč Českou republikou

Naplavy řeky Labe, naležici biotopu M6 Bahnite řicni naplavy (Natura 2000), jsou v ramci Ceske republiky zcela unikatni jak svou velkou rozlohou, tak dobrou kvalitou. V Děcině se připravuje realizace plavebniho stupně, kterým by byly zasadnim způsobem negativně ovlivněny řicni naplavy v EVL Labske udoli. Řicni naplavy jsou zde soucasti významneho kontinua tohoto biotopu zahrnujiciho i výse položenou EVL Porta Bohemica a dlouhý usek přirodě blizkeho toku řeky Labe v Německu. Naplavy na Labi jsou poslednim přirozeným stanovistěm zvlastě chraněneho a kriticky ohroženeho druhu Corrigiola littoralis v Ceske republice. Tato studie, srovnavajici naplavy na Labi s naplavy z ostatnich řek v Ceske republice, je založena na analýze fytocenologických snimků a analýze dat z mapovani tohoto biotopu. Z pohledu syntaxonomie rostlinných spolecenstev byla větsina snimků na Labi,ale i ostatnich řekach, přiřazena expertnim systemem k vegetaci asociace Echinochloo cruris-galli-Chenopodietum polyspermi. Struktura vegetace naplavů větsinou odpovida řidkým porostům druhově pestrých a relativně bohatých inicialnich stadii bez výrazných dominant. Labske naplavy diky velikosti a siřce koryta, ve kterem se tvoři, poskytuji vhodne stanovistě pro druhy světlomilne, teplomilne, vazane předevsim na bezlesa spolecenstva, a celkově pro druhy v biotopech Ceske republiky do jiste miry vzacne. Na zakladě analýzy fytocenologických snimků a dat z mapovani biotopů vyplýva, že biotop v EVL Labske udoli nelze v obdobnem rozsahu, kvalitě, na stejnem typu vodniho toku a při zachovani daných specifických ekologických podminek v Ceske republice kompenzovat ochranou daneho stanovistě na jinem vodnim toku.