BK virová infekce po transplantaci ledvin

Virove infekce představuji významnou komplikaci u přijemců organových transplantaci. Potransplantacni imunosuprese je spojena s přenosem ci reaktivaci herpetických virů i polyomavirů. Lidský polyomavirus typu I, jinak BK virus (BKV) je přicinou vzniku nefropatie asociovane s polyomavirovou infekci (PVAN) u 1-10 % pacientů po transplantaci ledviny. Diky zvýsenemu povědomi o PVAN a vylepseným diagnostickým technikam se daři snižit pocet ztrat stěpů, a to zejmena v centrech se zavedeným screeningovým programem. Rizikove faktory vzniku PVAN nebyly dosud přesvědcivě definovany a pravděpodobně zahrnuji determinujici faktory pacienta, stěpu i samotneho viru. Klicove pro vznik onemocněni se zda být selhavani rovnovahy mezi replikaci BKV a BKV-specifickou imunitni kontrolou. Mezi faktory ovlivňujici tuto rovnovahu je řazena trojkombinacni imunosupresivni lecba, pocet a typ HLA-neshod, předchazejici rejekce a antirejekcni terapie nebo BKV seropozitivni/seronegativni parovani darce/přijemce. Diagnoza PVAN je stanovovana na zakladě nalezu polyomavirem poskozených buněk v biopsii ledviny a potvrzeni BKV pomoci dalsi techniky, jakou je např. imunohistochemie. Vcasna diagnoza zvysuje pravděpodobnost uspěsneho lecebneho zasahu. Je proto doporucovano provadět screening replikace BKV v moci a seru vsech pacientů po transplantaci ledviny. Za zakladni terapeutický krok je považovano sniženi a uprava imunosupresivni lecby. Dosud nebyl nalezen vhodný antivirový připravek k lecbě PVAN. Retransplantace pacientů, u kterých doslo ke ztratě stěpu na zakladě PVAN, je možna po vymizeni BKV replikace.