Rodinný stav jako diferencující faktor demografického chování

Diplomova prace zkouma rozdilnost demografickeho chovani v zavislosti na rodinnem stavu a jejim cilem je shrnout vliv rodinneho stavu na demograficke chovani jako celek. V prvni fazi se zabýva koncepty působeni rodinneho stavu na demograficke chovani, vysvětluje teorii selekce a kauzality a nastiňuje historický vývoj procesů sňatecnosti a rozvodovosti pomoci zakladnich ukazatelů. Prakticka cast prace vychazi z výsledků Scitani lidu, domů a bytů v letech 1961-2011 a porovnava, jak se měnila struktura obyvatelstva Ceske republiky podle pohlavi, věku a rodinneho stavu mezi jednotlivými scitanimi. Důraz je kladen zejmena na obdobi po roce 1990. Dale je v samostatných kapitolach zmapovano, jak rodinný stav ovlivňuje demograficke procesy plodnosti, potratovosti, sňatecnosti a umrtnosti. V připadě plodnosti je zdůrazněn narůst mimomanželske plodnosti, kdy se děti mimo manželstvi rodi hlavně svobodným matkam. Pomoci věkově specifických a standardizovaných měr jsou analyzovany změny ve vývoji jednotlivých demografických procesů mezi scitanimi za vsechny kategorie rodinneho stavu. Standardizace umrtnosti pro roky 1961, 1970 a 1980 je provedena na zakladě konstrukce zkracených umrtnostnich tabulek a nasledneho modelovani umrtnosti ve vyssich věcich. V souvislosti s měnici se strukturou obyvatelstva podle rodinneho stavu, kdy v populaci roste zastoupeni svobodných a rozvedených osob a klesa zastoupeni osob žijicich v manželstvi, je na zakladě výsledků z dostupných setřeni hodnocen postoj ceske veřejnosti k manželstvi a rodině.