Vrchnostenská sídla na panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu (1703-1732)

Vrchnostenska sidla na panstvi Hluboka nad Vltavou za Adama Frantiska ze Schwarzenbergu (1703?1732) V předložene rigorozni praci se zabývam tematem vrchnostenských sidel na panstvi Hluboka nad Vltavou za vlady knižete Adama Frantiska ze Schwarzenbergu. Teoreticka a metodologicka východiska poskytly zejmena rezidencni studie a kulturně-historicky pojate dějiny uměni. Prameny prace zastupuje korpus uředni korespondence, uctů a planove dokumentace schwarzenberske provenience. Přihlednul jsem i k materialům centralniho původu (fideikomisni inventaře) a dobove literatuře (lovecke a balneologicke přirucky). Předmětem rozpravy je zkoumani využivani tři vrchnostenských objektů ? zamku v Hluboke nad Vltavou, loveckeho zamku Ohrada a lazni v Libnici. Výzkumu využivani staveb nutně předchazelo shrnuti stavebniho vývoje objektů, ktere zejmena v připadě Libnice přineslo řadu nových poznatků. Pohled na tři sidla ukazal jejich funkcni propojenost. Zamek Hluboka nad Vltavou představuji jako sidlo vrchnosti během pravidelných pobytů, sidlo spravy a centrum duchovniho života panstvi. Opominuto nezůstalo ani zkoumani pevnostniho rozměru objektu. Lovecký zamek Ohrada je třeba na zakladě rozboru využivani vnimat zejmena jako pendant hlubockeho zamku. Jeho hlavni ulohou bylo poskytnout zazemi panským lovům na jihoceských majetcich Schwarzenbergů. Dale byl důležitým prvkem vrchnostenske reprezentace a doplnil panskou rezidencni siť o objekt charakteru letohradku. Libnicský areal představoval dobově modni prvek lazni k ocistě těla i ducha. Tamni kaple Nejsvětějsi Trojice a morových patronů, jež vznikla jako votivni stavba po skonceni morove epidemie r. 1713, měla nadregionalni význam. Usiloval jsem take o ?zalidněni? objektů. Podařilo se odkrýt dosud nezname cirkevni i světske slavnosti na hlubockem zamku. Mimo rekonstrukce průběhu konkretnich lovů bylo možne ojediněle nahlednout do mysli Adama Frantiska ze Schwarzenbergu, jehož osobni svědectvi jasně ukazuji hlubocke panstvi jako misto odpocinku a loveckých kratochvili. Obdobně lze na zakladě analýzy navstěvnosti vnimat libnicske lazně jako misto hojneho pěstovani socialnich kontaktů. Panstvi Hluboka nad Vltavou tvořilo jadro schwarzenberske sidelni domeny v jižnich Cechach. Po ziskani eggenberskeho dědictvi v roce 1719 se vsak těžistě zajmu vrchnosti postupně přesunulo na panstvi Ceský Krumlov.