Trendy v léčbě a osudu starších pacientů s akutním koronárním syndromem: výsledky registrů CZECH

Uvod: Pocet starsich nemocných (≥ 75 let) hospitalizovaných pro akutni koronarni syndrom (AKS) narůsta. Chybi dostatek informaci o tom, jak se v průběhu casu změnila adherence k doporuceným lecebným strategiim u těchto pacientů.Cil: Analyzovat trendy v lecbě a osudu starsich (≥ 75 let) pacientů s AKS na zakladě udajů ziskaných ze dvou ceských registrů provedených v odstupu deseti let.Metody a výsledky: V teto studii byly použity udaje z registrů CZECH-1 a CZECH-3. V uvedených registrech byla shromažďovana data na podzim roku 2005, resp. na podzim roku 2015, o 1 952, resp. 1 754 neselektovaných pacientech. Vsichni pacienti byli hospitalizovani se vstupni diagnozou AKS. Do registru CZECH-1 bylo zařazeno 490 (25,7 %) starsich pacientů, do registru CZECH-3 pak 484 (28,1 %) starsich pacientů (p = 0,045) průměrneho věku 80,6 ± 4 roky, resp. 82,1 ± 5 let (p < 0,001). Diagnoza AKS byla potvrzena u 345 (72 %), resp. u 352 (73,6 %) starsich pacientů (p = 0,781). V registru CZECH-3 bylo ve srovnani s registrem CZECH-1 zaznamenano vice provedených perkutannich koronarnich intervenci (65,2 %, resp. 54,8 %; p < 0,001), castějsi podavani dualni protidestickove lecby, inhibitorů angiotensin konvertujiciho enzymu (ACE) a statinů v průběhu lecby. Co se týce nemocnicni mortality starsich pacientů s potvrzeným AKS, nebyly mezi registry zaznamenany žadne rozdily (8,2 %, resp. 10,4 %; p = 0,790).Zavěr: Podil starsich pacientů s AKS a jejich průměrný věk narůsta. I když bylo v adherenci k lecbě podle doporucených postupů u teto podskupiny pacientů v průběhu casu zaznamenano zlepseni, ke změně v nemocnicni mortalitě nedoslo.