Vliv copingových strategií a sebehodnocení na syndrom vyhoření u Zdravotnické záchranné služby - Česká Lípa

Bakalařska prace je výsledkem provedeneho výzkumu v ZZSLK, kde jsme zkoumali sebehodnoceni a copingove strategie u Zdravotnických zachranařů. Hlavnim cilem výzkumu bylo urceni vztahu mezi použitými metodami MBI od autorek Maslachove a Jacksonove (1981), SVF 78 od Erdmannove, Jankeho (2002), RSS, vytvořene Rosenbergem (1965) a zjistěni vztahu mezi dimenzemi metod. V prvni kapitole definujeme ZZS, aby si ctenař ujasnil zakladni pojmy a rozděleni posadek. Druha kapitola se zabýva intervencnimi systemy a technikami. Nasleduje kapitola zabývajici se sebehodnocenim, a jeho vztahem k různým typům chovani. Po kapitole sebehodnoceni popisujeme děleni copingových strategii a jejich definovani v ramci gendrových skupin. Pata kapitola definuje stres, jeho zakladni pojeti, PTSD a rekonvalescenci. Posledni teoreticka kapitola se věnuje syndromu vyhořeni. Výzkumu se ucastnilo 24 respondentů a jedna psycholožka. Respondenti byli vybrani přiležitostným výběrem, potřebne data sebrana pomoci testove baterie, vytvořenou ze tři výse uvedených metod a semistrukturovaným interview s psycholožkou. V zavěrecne kapitole výzkumne casti se snažime najit vztahy mezi metodami a mezi dimenzemi metod a zachranaři.