Vybrané aspekty koevoluce mezi kukačkou obecnou (Cuculus canorus) a jejími hostiteli

Výzkum žadoněni hnizdnich parazitů může přinest nove pohledy na jejich koevoluci s hostiteli a take obecně na evoluci signalů v živocisne řisi. Kromě běžneho žadoněni vydavaji mlaďata kukacky obecne (Cuculus canorus) v nepřitomnosti svých hostitelů zvlastni hlasove signaly, ktere zde nazývame absencni vokalizace. Vzhledem k tomu, že tyto napadne signaly mohou zvysovat riziko predace a vyžaduji take energii, měly by být ztraty způsobene jejich uživanim vyvaženy nějakými zisky, jako je napřiklad castějsi krmeni pěstouny. Dosud vsak nebylo zjistěno, že by mlaďata svoji potřebu potravy vyjadřovala rovněž absencni vokalizaci, natožpak že by na ni rodice reagovali zvýsenim přisunu potravy. Proto jsme experimentalně zjisťovali, zda mlaďata kukacky využivaji tuto vokalizaci jako dodatecný signal ke zvýseni cetnosti přinaseni potravy hostiteli. Použili jsme playback absencni vokalizace kukacciho mladěte a zkoumali, zda hostitel kukacky obecne, rakosnik obecný (Acrocephalus scirpaceus), na něj bude reagovat zvýsenim cetnosti přinaseni potravy na hnizdo. Starsi mlaďata kukacky signalizovala sama v nepřitomnosti pěstounů castěji než mladsi mlaďata; absencni vokalizace tedy nebude zřejmě způsobena chybným rozpoznanim přiletu ptaků ke hnizdu. Absencni vokalizace negativně korelovala s hmotnostnim přirůstkem mladěte, což naznacuje, že zvýsena vokalizace může být způsobena stradanim mladěte. Vlastni experimentalni manipulace přehravanim zaznamu absencni vokalizace na hnizdě vsak zvýseni cetnosti přiletů s potravou nepřinesla. V praci jsou diskutovany možne důvody takoveho výsledku a alternativnich vysvětleni funkce absencni vokalizace. Barevný polymorfismus ptaků je vzacný jev, jehož funkce, je-li jaka, nebyla do dnesniho dne uspokojivě vysvětlena. Pro objasněni teto otazky jsme použili koevolucni system kukacky obecne, u niž se samice se vyskytuji ve dvou barevných morfach, sede a rezave (hněde), a jejiho hostitele. V teto studii jsme zkoumali, jak rakosnik velký (Acrocephalus arundinaceus) rozpoznava tyto dvě barevne morfy na dvou lokalitach, ktere se lisily mirou parazitismu i zastoupenim jednotlivých barevných morf v populaci samic kukacky. Na lokalitě s vysokou mirou parazitismu (Apaj, Maďarsko) hostitele rozpoznavali obě morfy od kontrolniho druhu, holuba skalniho (Columba livia), zatimco na lokalitě nepřilis parazitismem zatižene (Lužice u Hodonina) k rozpoznani kukacky nedoslo. V Apaji rozpoznavali hostitele hnědou morfu (ktera zde mirně převažuje) od holuba lepe než morfu sedou. Srovnani specificke casti agresivity mezi oběma lokalitami ukazalo, že rakosnik velký byl vůci hněde morfě agresivnějsi v Apaji než v Lužici, zatimco u sede morfy takový rozdil zjistěn nebyl, což odpovida zmensenemu kontrastu miry parazitismu sedou morfou mezi oběma lokalitami, který je dan jejim mensim zastoupenim v populaci na vice parazitovane lokalitě a naopak větsim na lokalitě parazitovane meně. Nase výsledky ukazuji, že rozpoznani konkretni morfy kukacky obecne hostitelem je ovlivněno jak mirou parazitismu, tak i poměrným zastoupenim teto morfy v mistni populaci hnizdniho parazita. Nase zjistěni nasvědcuji tomu, že existence barevných morf může být dokonce přimou adaptaci na hnizdni parazitismus, ktera zabraňuje rozpoznani parazita hostitelem.