VÝZVA, NEBO NEMOŽNÁ MISE? TRANZICE K ONLINE VÝUCE V DOBĚ PANDEMIE COVID-19 OČIMA VYSOKOŠKOLSKÝCH UČITELŮ

V teto studii se zabývame problemem tranzice od prezencni k distancni výuce ve vysokoskolskem prostředi v době pandemie Covid-19. Vychazime z analýz y 34 hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s uciteli Filozoficke fakulty Masarykovy univerzity, v nichž tito ucitele reflektovali svůj přistup k distancni online výuce v době pandemie Covid-19. Ukazujeme, že z působ, jakým ucitele k výuce přistoupili, silně souvisi s jejich pojetim výuky a tim, jak konstruuji koncept dobre vysokoskolske výuky. Na zakladě analýz y rozhovorů rozlisujeme dva polarni typy ucitelů. Prvnim typem jsou funkcionaliste, kteři se koncentruji na předani znalosti a dovednosti studentům. V době pandemie s využitim uvažlive pedagogicke analýz y usiluji o to, co nejlepe substituovat jednotlive složky prezencni výuky pomoci digitalnich nastrojů a aplikaci. Domnivaji se, že kvalitni online výuka je narocna, avsak proveditelna a potencialně přinasejici novou kvalitu do vysokoskolskeho vzdělavani. Druhým identifikovaným typem jsou autentiste, kteři výuku chapou jako vytvařeni znalosti a dovednosti v procesu autenticke komunikace mezi ucitelem a studenty. Tito ucitele se domnivaji, že pomoci online nastrojů neni možne prezencni výuku adekvatně substituovat a tranzici k distancni výuce vnimaji jako zasadni ohroženi kvality a obecně ohroženi poslani vysokoskolskeho vzdělavani.