Strategická dimenze francouzsko-amerických vztahů v průběhu V. republiky

Disertacni prace se zabýva problematikou francouzsko-amerických bezpecnostnich vztahů v obdobi V. republiky, zejmena se soustředi na zkoumani chovani Francie jako slabsiho clena asymetrickeho bezpecnostniho partnerstvi (alignment). Hlavni výzkumnou otazkou přitom je, jaký byl vliv existence francouzsko-americkeho bezpecnostniho partnerstvi na francouzske chovani v ramci tohoto partnerstvi ve sledovaných casových obdobich. Pokud jde o metodologický postup, prace je zakotvena v ramci empiricko-analytickeho přistupu ke zkoumani mezinarodnich vztahů. K ziskani odpovědi na stanovenou výzkumnou otazkou jsou zpracovany tři připadove studie, ktere se věnuji bezpecnostni dimenzi vzajemných vztahů během vlady prezidenta Ch. De Gaulla v letech 1958-1969, během prezidentstvi F. Mitteranda v 80. a na pocatku 90. let (1981-1991) a během Chiracova prezidentstvi (1995-2003). V ramci bezpecnostni dimenze vzajemných vztahů ve sledovaných obdobich je pozornost upřena na problematiku NATO a evropske bezpecnosti, na problematiku jaderných zbrani a kontroly zbrojeni a postoj obou zemi k největsim konfliktům odehravajicim se ve sledovaných obdobi (Vietnamska valka, valka v Perskem zalivu v letech 1990-1991 a vojenský zasah USA a jejich spojenců proti režimu S. Husajna v Iraku v roce 2003). Vliv francouzsko-americkeho bezpecnostniho partnerstvi na chovani Francie je v každem ze sledovaných obdobi analyzovan prostřednictvim konceptů spadajicich do teorie alianci, zejmena prostřednictvim modifikovaneho konceptu aliancniho bezpecnostniho dilematu, jenž vychazi z praci Glenna H. Snydera a Victora D. Cha.