IMT A KRÁTKODOBÁ REGULACE KREVNÍHO TLAKU U PACIENTŮ S REZISTENTNÍ HYPERTENZÍ PŘED A PO RENÁLNÍ DENERVACI

Hypertenze je casto spojovana se zvýsenou aktivitou sympatiku. Proto se u pacientů s rezistentni hypertenze zacala použivat experimentalni intervencni lecba – ablace renalnich nervů (RDN). Cilem prace se bylo dozvědět, zda u pacientů po RDN nalezneme změny cevniho řecistě, BRS, variability krevniho tlaku a srdecni frekvence. Vysetřeni se zucastnilo 9 pacientů s rezistentni hypertenzi (RH; 44-71 let) a 9 kontrol (Ko; 44-69 let). Sedm pacientů byli vysetřeni jak před (do-RDN), tak i 6 měsiců po zakroku (po-RDN). U vsech byl změřen kontinualni neinvazivni 5-ti minutový zaznam krevniho tlaku fotopletysmografickou metodou (frekvence dýchani 0,33Hz) a byla změřena tlousťka intimy-medie karoticke tepny (IMT) ultrazvukem. Pomoci spektralni analýzy byly v oblasti střednich (MF) a vysokých frekvenci (HF) vypocitany: normalizovana a absolutni výkonova spektra srdecni frekvence (nRRI, aRRI) a systolickeho krevniho tlaku (nSTK, aSTK), ucinnost kratkodobe regulace krevniho tlaku v MF (GainBRS) a HF (GainHF) oblasti spektra jako poměr vzajemneho spektra mezi RRI s STK (Cross) a výkonoveho spektra STK. V porovnani s Ko měli RH pacienti signifikantně vyssi hodnoty IMT (0,6±0,15x0,9±0,07mm; p<0,01) i nižsi nRRIMF (0,03±0,02x0,05±0,02n.u.; p<0,05), aRRIMF (2883,5±5163,9x7284,7±5410,3ms2/Hz; p<0,05), nSTKMF (0,017±0,009x0,06±0,04n.u.; p<0,001), aSTKMF (44,1±41,8x168,9±85,8mmHg2/Hz; p<0,01), CrossMF (0,02±0,01x0,05±0,02n.u.; p<0,001). U pacientů s RH doslo po RDN kromě poklesu STK take k vzestupu aRRIHF, na hranici významnosti byl zaznamenan vzestup směrodatne odchylky RRI a GainHF. V důsledku dlouhodobe trvajici hypertenze maji pacienti s RH strukturalni i funkcni změny kardiovaskularniho systemu. Po RDN se u hypertoniků objevilo zvýseni aktivity parasympatiku.