„Wohl, tüchtig und tauerhafft.“ Stavební aktivity na schwarzenberských panstvích za knížete Adama Františka (1703–1732)

Cilem disertacni prace je poznat okolnosti vzniku staveb na schwarzenberských panstvich a jejich zasazeni do socialniho kontextu. Dosavadni badani bylo zaměřeno na otazky kdy, kdo, za kolik: kdy stavba vznikla, kdo byl jejim autorem, popřipadě kolik stala. Volim odlisne výchozi otazky: proc a jak: proc stavba vznikla a jakým způsobem, proc byly pro danou ulohu zvoleny užite formy. Výchozi otazky směřuji k poznani okolnosti vzniku staveb na schwarzenberských panstvich a jejich zasazeni do socialniho kontextu. Disertacni prace je předevsim připadovou studii o stavitelstvi na schwarzenberských panstvich v Cechach, Rakousich a Německu za vlady knižete Adama Frantiska ze Schwarzenbergu (1680-1732, reign 1703-1732). Zkoumam předevsim stavby při patronatnich budovach (kostely, kaple, spitaly aj.) a při tzv. „Prachtgebauden“ – zamcich a letohradcich. Zabývam se take personalnim zajistěnim staveb – zkoumam kariery knižecich stavitelů Antona Erharda Martinelliho a Pavla Ignace Bayera, jakož i polirů Franze Fortina, Lorenze Habela a dalsich řemeslniků. Pozornost věnuji i roli knižecich uředniků při stavbě a vybaveni knižecich objektů. Disertace je založena na studiu ojediněle dochovaných pramenů schwarzenberske provenience – dobove korespondence, planů, ucetniho materialu, inventařů aj. Výsledky výzkumu jsou nasledujici. Stavebni podnikani knižete Adama Frantiska bylo zajistěno systematicky budovanou siti stavebnich řemeslniků zorganizovanou Pavlem Ignacem Bayerem a knižecimi uředniky na jednotlivých panstvich. Klicove bylo postaveni panskeho stavitele, který pravidelně jezdil na panstvi a po obhlidce staveb navrhoval nezbytne opravy i novostavby. Jeho plany realizovali pansti poliři. Mistni uřednici zajisťovali stavebni material a dalsi organizaci stavby. Patronatni objekty byly upravovany předevsim kvůli nevyhovujicim rozměrům a spatnemu stavebnimu stavu. Nevýrazna podoba staveb je dana rozpoctovými omezenimi knižete a jeho uředniků. Stavby při zamcich byly vyvolany snahou modernizovat starsi již nevyhovujici objekty a přizpůsobit je dobovemu obytnemu standardu. Jednotlive stavby byly pojednany obdobnými formami, což vtisklo knižecim zamkům jednotný vizualni styl.