Pozoruhodné přírodně kulturní dědictví. Předindustriální krajina Moravy

Pozemkove reformy v obdobi průmyslove spolecnosti od 19. stoleti vedly k výrazným změnam vzhledu venkovske krajiny. Zvlasť hluboke změny nastaly ve 20. stoleti. Kolektivizace zemědělstvi a zestatněni lesů v obdobi realneho socialismu vedlo ke spojovani pozemků drobných vlastniků do rozsahlých monotonnich ploch, ktere zcela překryly staleti formovou pestrou mozaiku poli, luk a lesů. Privatizace půdy po ekonomických a politických změnach v bývalem Ceskoslovensku po roce 1990 trend spojovani pozemků jestě zesilila. Přesto se dodnes zachovaly sice pocetne, ale poměrně drobne arealy s takovou parcelaci půdy, ktera v sobě nese stopy dlouheho vývoje z předindustrialni doby, ať již jde o drobne pozemky malých hospodařů, nebo lany bývalých slechtických velkostatků. Plosně významne arealy starobyleho cleněni zemědělských a lesnich pozemků, připadně dalsich forem využiti krajiny jsou tak v soucasne krajině vzacnosti a stavaji se předmětem zajmu statni ochrany přirody, krajiny a životniho prostředi, ale i sirsi veřejnosti. Casti uzemi se zachovalou strukturou využiti krajiny, vzniklou cca před polovinou 19. stoleti před nastupem hlavni vlny průmyslove revoluce na Moravě, lze oznacit za segmenty předindustrialni krajiny. Na historickem uzemi Moravy byla podle certifikovane metodiky provedena inventarizace takových ploch katastr po katastru. Inventarizace se opirala o veřejně dostupne barevne ortofotomapy, archivovane cisařske otisky stabilniho katastru a terenni verifikaci předběžných výsledků. Každý zjistěný segment předindustrialni krajiny z celkoveho poctu kolem 1400 na uzemi cca 3000 moravských katastralnich uzemi byl vložen do geodatabaze GIS, opatřen řadou dalsich popisných udajů a podroben rozmanitým analýzam. Vytvořena geodatabaze je take urcitým svědectvim jejich soucasneho stavu, charakteru ohroženi a přehledem zakladnich doporuceni k jejich dalsimu osudu. Publikace nabizi přehled 150 vybraných segmentů předindustrialni krajiny Moravy, ktere reprezentuji jak výjimecne, tak běžne segmenty, dobře zachovale i silně ohrožene, aby si ctenař mohl ucinit zakladni představu o spektru vlastnosti tohoto malo znameho typu krajinneho přirodně kulturniho dědictvi.