Pohyby při nízkých tělesných teplotách u netopýrů

Hibernace je specifickou reakci živocichů na nizkou okolni teplotu a nedostatek potravy při soucasnem utlumu fyziologických procesů. Periody torporu jsou vsak přerusovany intervaly normotermie, při kterých jedinec spotřebuje až 80% energetických výdajů za cele obdobi zimniho spanku. Pravidelna probouzeni ze zimniho spanku jsou vsak nezbytna napřiklad pro doplněni hladiny glukozy v krvi, omezeni svalove atrofie, obnoveni rovnovahy buněcneho elektrolytu a/nebo aktivaci imunitni odpovědi. Mimo to vsak netopýr v těchto intervalech může mocit, pit nebo vybirat misto s okolni teplotou optimalizujici poměr period torporu a normotermie. Během dvou zim 2012/13 a 2013/14 jsme provedli terenni výzkum, jehož cilem bylo analyzovat tepelne chovani několika shluků zimujicich netopýrů druhu Myotis myotis pomoci termokamer a fotopasti. Zjistili jsme dva typy pohybových udalosti - s normalni tělesnou teplotou (NBT) a nizkou tělesnou teplotou (LBT, < 5°C). Prvni LBT pohyby se objevily teprve na zacatku března a dalsi opakovaně v delsich periodach torporu. Ve větsině připadů se jednalo o pomalý přesun mezi shluky netopýrů, v některých připadech byl vsak zaznamenan odlet pohybujiciho se jedince nebo jeho přilet do nahravaneho shluku. Schopnost přesunu a snad i přeletu netopýrů v ramci zimovistě za velmi nizkých tělesných teplot zasadně měni doposud znamý pohled na hibernacni chovani netopýrů. Výzkum byl podpořen projektem GACR P506/12/1064.