Diagnostika sekundární hypertenze v ambulantní praxi

Arterialni hypertenze je celosvětově caste onemocněni s prevalenci kolem 26 %. Z toho u 5-10 % pacientů můžeme prokazat sekundarni přicinu hypertenze. Na sekundarni hypertenzi bychom měli pomýslet u vsech pacientů s rezistentni hypertenzi, u pacientů s nahlým zhorsenim kontroly hypertenze a u pacientů s laboratornimi nebo klinickými přiznaky chorob spojených se sekundarni hypertenzi. Od sekundarni hypertenze je nutne odlisit stavy tzv. pseudorezistence (non-compliance k lecbě, syndrom bileho plastě). Mezi sekundarni přiciny hypertenze patři endokrinni přiciny (primarni hyperaldosteronizmus, feochromocytom, hyperkortizolizmus, hyperparatyreoza), renalni - renoparenchymatozni a renovaskularni hypertenze, dale syndrom spankove apnoe, hypertenze v těhotenstvi, koarktace aorty a intrakranialni tumory.