Úvodník 2020/XV/1

Važeni přatele, přiznivci Envigogiky, na přelomu roku znovu silně vnimame, jak se vsechno zrychluje. Pouze Envigogika v roce 2020 zpomalila. Na rozdil od předchozich let jsme připravili pouze jedno cislo. Utěsujeme se, že tato pomalost je přednost, pokud je spojena s peclivosti, a pravě tou chceme přispivat do vseobecně se stupňujiciho publikacniho ruchu. Nasim dlouhodobým cilem je udržet slow-publishing, takove trochu rukodělne nakladani s metodickými uvahami a nazory nasich autorů, jež nam laskavě svěřili. Zůstavame jejich laskavými průvodci, ve vzajemne důvěře prochazime spolu s nimi procesem publikovani, nastavujeme vztahy vstřicne pozornosti s recenzenty a vsemi dalsimi, kdo maji k textu co řici. Jsme malým (stale se zmensujicim) ostrůvkem v moři hodnoceni, uznaných výsledků, budovani sfer vlivu – drobných vitězstvi a ztrat na bojisti moci, ktera se nyni rozpina i do okruhu nasich sdilených myslenek a složitě dojednaných východisek vědeckeho poznani. Hrozi, že je ovladne. My tuhle hru ale chceme hrat podle pravidel, ktera si (vědecka i ta obecně lidska) pravda zaslouži. Co je totiž pomale: růst, zrani, vývoj druhů, ... Cteni jedne knihy od zacatku do konce; proces uceni, pokud ma vest k vnitřni proměně. Laska a vztahy, ktere přinaseji trvalou hodnotu (i když trvale samy o sobě nebývaji). A taky psani – to, ktere si složitě utvaři vztah k popisovane skutecnosti. Co je naproti tomu rychle: krize, zanik, smrt, ... Uspěch, když zavisi na oblibě a přizni davu. Zazracne vyleceni beze změny zvyklosti, zbohatnuti bez prace. Nahodne stěsti, výhra v hazardu. A co tvorba? Může rychle vzniknout i to, co potom přetrva – bez připravy, jen na zakladě okamžiteho vnuknuti? My zde pokladame vznik za pouhý vnějsi projev dlouhodobě běžicich procesů: přemýsleni, dialogu, vzajemneho kritickeho posuzovani. Do těchto procesů se spolu s Envigogikou aktivně zapojujeme, což ostatně můžete i vy. Napřiklad se tentokrat nad textem Mikulase Huby zamyslet, jak se za poslednich 30 let vyvinula ochrana přirody na Slovensku, jakou roli v tom hrali jednotlivi akteři (a co na to řekla slovenska veřejnost), a k cemu to nakonec vedlo. Uvažovat spolu s Evou Pechociakovou Svitacovou a Tomasem Pechociakem o tom, jak může mysleni budoucich ekonomů formovat kromě jineho koncept ekogramotnosti. O tvorbě odborných textů dostupných online, a možnostech jejich využiti ve vysokoskolske výuce vypovida siroce pojata analýza kvality otevřených vzdělavacich zdrojů (provaděna na zdrojich Univerzity Karlovy); jsou zde představeny fungujici wikisystemy využivane s větsim ci mensim zajmem napřiklad lekaři, přirodovědci, nebo filosofy a knihovniky. Zakladem pro využiti tematu odpovědne spotřeby ve vzdělavani na nižsich stupnich pak může být clanek Udržitelna spotřeba a životni styl jako vzdělavaci tema; představuje vzdělavaci cile, ktere by ucitele měli sledovat, pokud chtěji (spolu se svými žaky a studenty) působit na spolecenske změny dosažitelne v běžnem životě každeho z nas. Ucitelům mohou sloužit i dalsi texty z kategorie inspiracnich – Plýtvani potravinami ve skolnich jidelnach autora Zdeňka Talacka, a dvě (strucne a podrobnějsi) reserse Moniky Janakove: Krajina k ochutnani týkajici se regionalni kuchyně a lecitelstvi, ci přehled soucasných metod zažitkove pedagogiky ve vzdělavani dospělých v zahranici. Představme si nyni svět, kde vsichni vsadi na rychlý uspěch a vzajemně se v teto viře podporuji. Sdileji snadno dosažene výsledky, poskytuji si navzajem adekvatni odměny. Ochota investovat do výjimecnosti ci alespoň jinakosti vseobecně klesa, vždyť naopak zajem mnohých je mirou uznaneho přinosu. Kvantita nahrazuje kvalitu a v nastalem shonu, snaze naplnit ocekavani, unika cosi podstatneho. Mezery, ktere si uvědomuje stale meně lidi, se ovsem rychle plni nahražkami. Neni už jasne, co nahrazuji, a vlastně o to ani nejde. Vsichni jsou zahlceni (předměty, informacemi), a kdesi nad hlavami klinkaji rolnicky, že to je konecně svět dostatku. Otevira bezpocet nových možnosti – jen ne tu jedinou. Být sami sebou a hledat si svou vlastni cestu a vyjadřeni. Envigogika se pokousi tuto přiležitost již 15 let přinaset. I proto nevstupujeme do běžných komercnich vztahů a za svou praci nepožadujeme žadnou odměnu. Na zacatku jsme nastudovali pravidla, jak spravně publikovat, a přijali eticke zavazky. Těmi se řidime a jinak zůstavame nezavisli – s jediným cilem, a tim je proslapavat cestu tomu, co je nove. A co by se jinde třeba neuplatnilo. Až do toho spolu s nami nepůjdete, až cilem nebude samo sděleni, ale jen jeho impakt, pak tady pro vas už nebudeme. Už teď jsme ale vděcni za ty spolecně stravene roky, i za debatu, ktera se na nasich strankach postupně rozvinula. Co si přat do noveho roku 2021? Zpocatku budeme setřit energii, nabirat sily; vime, že to budeme potřebovat. Možna svět bude jestě zpomalený, může se ale najednou zrychlit jestě vice – tak, aby dohonil vsechny ztraty. Netusime, ve kterem z těchto dvou připadů bychom se mohli ztratit, a který naopak bude přiležitosti k novemu rozvoji. Možna to ale nechame na vas. V tomto připadě můžete klidně hlasovat perem, vlastně klavesnici. Psat, zůstavat v kontaktu, „on board“. Za vsechny vase podněty, výzvy, i nove texty budeme radi – a dle svých sil se jim budeme (co nejlepe, a samozřejmě i co nejrychleji) věnovat. Už teď se na ně těsime Jana a Jirka Dlouzi Za redakci Envigogiky