Duševní onemocnění v poporodním období: specifika a farmakoterapie Část I: deprese, úzkostné poruchy, poruchy spánku a ADHD

PsychosociĂĄlnĂ­ zmA›ny u matky a otce po narozenĂ­ dĂ­tA›te, spojenĂS s adaptacĂ­ na novou rodiAovskou roli, jsou rizikovĂ˝m faktorempro exacerbaci Ai novĂ˝ vznik duĹĄevnĂ­ch onemocnA›nĂ­. RanĂĄ vztahovĂĄ vazba rodiA‑dĂ­tA›je dĹŻleĹžitĂĄ pro nenaruĹĄenĂ˝ neurobehaviorĂĄlnĂ­vĂ˝voj dĂ­tA›te. DĹŻleĹžitou roli v tA›chto procesech hraje kojenĂ­. Přítomnost dekompenzovanĂSho duĹĄevnĂ­ho onemocnA›nĂ­ u rodiAe procesbudovĂĄnĂ­ citovĂS vazby naruĹĄuje. Proto je zĂĄsadnĂ­ vAasnĂĄ a ĂsAinnĂĄ terapeutickĂĄ intervence. Při lĂSAbA› matky vybĂ­rĂĄme farmakums ohledem na jeho bezpeAnostnĂ­ profil v laktaci tak, aby terapie nemusela bĂ˝t přeruĹĄena. Údaje o bezpeAnosti psychofarmakpochĂĄzejĂ­ z malĂ˝ch observaAnĂ­ch studiĂ­ Ai jejich meta‑analĂ˝z.U vA›tĹĄiny lĂSkĹŻ nenĂ­ jejich bezpeAnostnĂ­ profil znĂĄm a jen jej odhadujeme.AktuĂĄlnĂ­ doporuAenĂ­ uvĂĄdA›jĂ­ jako relativnA› bezpeAnĂĄ antidepresiva v laktaci sertralin, paroxetin a nortiptylin; jejich uŞívĂĄnĂ­je sluAitelnĂS s kojenĂ­m. ZdĂĄ se, Ĺže benzodiazepiny a Z‑hypnotikapřechĂĄzejĂ­ do mateřskĂSho mlĂSka minimĂĄlnA› a jako nejbezpeAnA›jĹĄĂ­se jevĂ­ oxazepam, alprazolam a zolpidem. MetylfenidĂĄt uŞívanĂ˝ v terapii ADHD je rovnA›Ĺž povaĹžovĂĄn za sluAitelnĂ˝ s kojenĂ­m.