Psychosociální důsledky srdeční zástavy

Uvod: Srdecni zastava (SZ) s naslednou cerebralni hypoxii vede k multifaktorialnimu poskozeni mozku. Kognitivni deficit a vyssi mira depresivnich projevů jsou nejcastěji popisovanými psychickými důsledky SZ. Cilem předkladane studie je charakterizovat psychosocialni důsledky SZ.Metody: Průzkumneho setřeni se ucastnilo 113 osob. K 62 pacientům po SZ bylo dle demografických charakteristik a premorbidni inteligencni urovně přiřazeno 51 zdravých jedinců. Ucastnikům byly předloženy testy kognitivni výkonnosti (Montreal Cognitive Assessment, MoCA), depresivnich (Beck Depression Inventory-II, BDI-II) a uzkostných projevů (State-Trait Anxiety Inventory, STAI) a socialnich faktorů krize středniho věku (Skala faktorů krize středniho věku, SKSV).Výsledky: Analýza ukazala, že pacienti po SZ vykazuji nižsi kognitivni výkonnost (p = 0,016) a vyssi miru symptomů aktualni uzkosti (p = 0,023). V urovni depresivnich symptomů (p = 0,435) a v dlouhodobe uzkostnosti (p = 0,542) se pacienti po SZ nelisili od kontrolniho souboru. Ex-post facto analýza založena na logisticke regresi poukazuje na to, že nejsilnějsim psychologickým prediktorem SZ je pohlavi (OR = 4,45) a mira aktualně proživane uzkosti (OR = 0,50). Analýza diskriminacni funkce ukazuje, že predikce vzniku SZ je zavisla na věku, kognitivni výkonnosti a na miře aktualni uzkosti (λ = 0,81, p = 0,028).Zavěr: Výsledky studie ukazuji, že SZ ma významný vliv na rozvoj nežadoucich kognitivnich a neuropsychiatrických projevů. Zařazeni psychosocialni pece a neuropsychiatricke lecby do komplexni pece o pacienty po SZ je žadouci.