Lymfedém po operacích na spádových lymfatických uzlinách pro karcinom prsu – přehledový článek

Východiska: Lecba karcinomu prsu je zasadně multimodalni a jeji nedilnou soucasti jsou chirurgicke výkony na spadových miznich uzlinach. Indikacni kriteria operaci se nicmeně v navaznosti na rozvoj ostatnich modalit neustale vyvijeji. Je třeba zvažovat nejen diagnostický ci lecebný benefit, ale přihližet i k riziku nežadoucich ucinků. Předchozi studie prokazaly, že axilarni disekce (ALND) je zatižena vysokou frekvenci chronickeho lymfedemu paže a hrudni stěny, nicmeně urcite procento pacientek jim může trpět i po sentinelove biopsii (SLNB). Cil: Sděleni se věnuje patofyziologii lymfedemu, jeho možným prediktivnim faktorům a komplikacim. Dale předklada přehled publikovaných studii srovnavajicich incidenci lymfedemu po soucasných výkonech na spadových uzlinach pro karcinom prsu spolu s aktualnimi trendy snižovani radikality těchto operaci a strucně zmiňuje možnosti preventivnich ci lecebných chirurgických výkonů pro lymfedem. Zavěr: Jak ALND, tak SLNB jsou i v soucasne době zatiženy klinicky významným rizikem lymfedemu. Toto riziko je zavažnějsi po ALND. Ve střednědobem horizontu trpi cca 7 – 59 % operovaných pacientů lymfedemem. Incidence lymfedemu po SLNB, považovane za velmi setrnou metodu, vsak take neni zanedbatelna (0 – 14 %). Vzhledem ke stale narůstajicimu poctu pacientek přeživajicich po prodělane lecbě mamarniho karcinomu je žadouci, aby nežadouci ucinky axilarnich operaci byly v praxi dlouhodobě sledovany. Výsledky publikovaných studii podporuji výzkum lecebných metod, ktere by umožnily snižovani chirurgicke radikality, tedy dalsi eliminaci chirurgických výkonů v axile při zachovani ci zlepsovani celkove lecebne ucinnosti.