Přehled poznatků o účinnosti intervencí na podporu adherence k léčbě u pacientů po orgánových transplantacích

Uvod a cil: Non‑adherence k imunosupresivni lecbě může vest u pacientů po transplantaci až k rozvoji rejekce transplantovaneho organu. Cilem tohoto sděleni bylo zhodnotit poznatky o ucinnosti intervenci na podporu adherence k imunosupresivům u pacientů potransplantaci ledvin, srdce, jater, plic nebo kombinace zminěných organů v dosud publikovaných sekundarnich přehledech literatury.Metodika: Vyhledavani probihalo v databazich PubMed, Embase a Cochrane Database of Systematic Reviews za použiti klicovýchslov „adherence“ nebo „compliance“, „transplant*“ a „interven*“. Vyhledavany byly systematicke přehledy a meta‑analýzypublikovanedo cervna 2018. Kvalita publikaci byla hodnocena nastrojem AMSTAR 2 (A MeaSurement Tool to Assess systematic Reviews).Výsledky: Nalezeno bylo 7 praci, ze kterých byl vytvořen přehled zahrnujici 46 primarnich studii. Z nich bylo snižene riziko rozvojerejekce stěpu u pacientů v intervencni skupině zaznamenano ve 3 studiich. Pozitivni vliv intervenci na zlepseni adherence k imunosupresivůmnebo na změnu v jiných behavioralnich aspektech lecby, jako jsou napřiklad zdravotni gramotnost nebo kvalitaživota, byl zjistěn ve 24 studiich. Nejucinnějsi strategii bylo použiti multimodalnich intervenci zaměřených na vice rizikových faktorůnon‑adherence.Přehledy byly podle kriterii AMSTAR 2 hodnoceny s výjimkou jednoho jako malo nebo velmi malo kvalitni.Zavěr: Ackoli v systematických přehledech nebyla prokazana ucinnost konkretnich intervenci stran zvýseni adherence, v klinickepraxi mohou mit různe intervence pozitivni vliv na adherenci, zvlastě při aplikaci individualniho přistupu a výběru nejvhodnějsihotypu/kombinace intervenci pro konkretniho pacienta. K ověřeni ucinnosti tohoto postupu je vsak potřeba dalsich robustnichkontrolovaných studii.