Halliwickův koncept plavecké výuky jako prostředek překonánístrachu z vody

Tento text se zabýva problematikou vlivu Halliwickova konceptu plavecke výuky na subjektivni prožitky a psychicke stavy osob s tělesným postiženim. Autoři vychazeji z předpokladu, že vodni aktivity jsou pro osoby s tělesným postiženim vhodnou formou pohybových aktivit, neboť nedochazi k nežadoucimu zatěžovani kloubů, zaroveň vsak vodni prostředi podporuje rozvoj svalove sily, dýchaciho systemu a vodorovna poloha těla při plavani usnadňuje žilni navrat krve. V neposledni řadě ma pohyb ve vodnim prostředi nezastupitelnou rehabilitacni funkci. Nelze opomenout ani působeni na psychiku jedince. Specifi ka vodniho prostředi totiž clověku s pohybovými obtiženi poskytuji mnohdy jedinecnou možnost samostatneho pohybu bez zavislosti na pomoci druheho clověka ci kompenzacnich pomůcek. V ramci programu plavecke výuky podle Halliwickova konceptu, který byl sestaven z 10 plaveckých lekci, jsme v ramci připadove studie sledovali psychickou odezvu jednotlivých lekci i celeho programu. K hodnoceni osobnostnich charakteristik a subjektivnich prožitků a stavů osobnosti jsme použili Dotaznik SPARO (Miksik, 2004a), Dotaznik SUPSO (Miksik, 2004b), Osobnostni anketu pro plavce (Pacholik, 2012), pozorovani a rozhovor. Ziskane výsledky naznacuji pozitivni vliv plaveckeho programu na zmirněni negativnich psychických stavů ve vztahu k vodnimu prostředi, jako je uzkost, nepokoj a sklicenost, a postupne zvysovani miry psychicke pohody, aktivity a cinorodosti, pocitů sily a energie spojene s pozitivnim ocekavanim. Větsina těchto změn se projevila jak v jednotlivých lekcich, tak z hlediska hodnoceni změn v průběhu celeho programu.