Stres v preventivní kardiologii

Úvod: PsychickĂĄ, fyzickĂĄ i sociĂĄlnĂ­ zĂĄtA›Ĺž a tlak souAasnĂS doby ovlivňujĂ­ vĂ˝skyt kardiovaskulĂĄrnĂ­ch chorob (KVO). Studie naznaAujĂ­, Ĺže urAitĂS psychosociĂĄlnĂ­ faktory signifikantnA› zvyĹĄujĂ­ riziko KVO. NenĂ­ jim vĹĄak vA›novĂĄna potřebnĂĄ pozornost. CĂ­lem vĂ˝zkumnĂSho ĹĄetřenĂ­ bylo zjistit, jak lidĂS hodnotĂ­ vlastnĂ­ psychickĂS zdravĂ­, jak vnĂ­majĂ­ vliv stresu na KVO, jak s nimi lĂSkaři a vĹĄeobecnĂS sestry v oblasti stresu pracujĂ­ a jak je jejich Ainnost efektivnĂ­. Soubor a metodika: Ke sbA›ru dat byl vyuĹžit nestandardizovanĂ˝ dotaznĂ­k, kterĂ˝ byl veden řízenĂ˝m rozhovorem face-to-face. AnalĂ˝za byla provedena programem SASD 1.4 s třídA›nĂ­m 1. a 2. stupnA›. AplikovĂĄn byl χ2-test dobrĂS shody. Byl proveden vĂ˝poAet testu nezĂĄvislosti na hladinA› vĂ˝znamnosti α = 0,05, α = 0,01, α = 0,001. Oslovili jsme 2 306 nĂĄhodnA› vybranĂ˝ch osob kvĂltnĂ­m vĂ˝bA›rem. ZĂsAastnit se ĹĄetřenĂ­ odmĂ­tlo 314 osob (13,6 %). Soubor tedy tvořilo 1 992 osob (86,4 %) ve vA›ku od 40 do 80 a vĂ­ce let, z toho 937 (47 %) muŞů a 1 055 (53 %) Ĺžen. Byl sledovĂĄn vztah vybranĂ˝ch sociometrickĂ˝ch parametrĹŻ. VĂ˝sledky: Osoby ve vA›ku 40 let a vĂ­ce hodnotĂ­ svĹŻj psychickĂ˝ stav jako dobrĂ˝ (85 %) na ĹĄkĂĄle 6-10 (1 nejhorĹĄĂ­, 10 nejlepĹĄĂ­ psychickĂ˝ stav). S rostoucĂ­m vA›kem je psychickĂ˝ stav ve vĂ˝znamnA› vA›tĹĄĂ­ míře hodnocen jako horĹĄĂ­ (p < 0,001). PsychickĂ˝ stav hodnotĂ­ hůře neĹž tA›lesnĂ˝ stav hodnotami 9 a 10. Z celkovĂSho poAtu oslovenĂ˝ch osob 87,9 % souhlasĂ­ s tĂ­m, Ĺže stres ovlivňuje vznik KVO. K tomuto nĂĄzoru se přiklĂĄnA›jĂ­ lidĂS z niŞťích vA›kovĂ˝ch skupin (40-59 let), p < 0,05. Ĺ˝eny s tĂ­mto nĂĄzorem vĂ˝znamnA› souhlasĂ­ (p < 0,05), naopak obAanĂS s nejniŞťím vzdA›lĂĄnĂ­m nevA›dĂ­, zda mĂĄ stres vliv na vznik KVO (p < 0,05). Za hlavnĂ­ faktory ovlivňujĂ­cĂ­ vznik KVO povaĹžujĂ­ lidĂS ve vA›ku 40 a vĂ­ce let jednoznaAnA› stres. V rĂĄmci edukace lĂSkaři hovoří s oslovenĂ˝mi osobami AastA›ji (49,7 %) neĹž vĹĄeobecnĂS sestry (34,3 %). VĂ˝sledky vĹĄak potvrzujĂ­, Ĺže při preventivnĂ­ Ainnosti poskytovanĂS osobĂĄm ve vA›ku od 40 let výťe je vA›novĂĄno vĂ­ce pozornosti determinantĂĄm zdravĂS výŞivy a pohybu, nikoli stresu a kouřenĂ­. Pouze pA›tina (21,8 %) lĂSkařů motivuje osoby v oblasti stresu. Sestry tak AinĂ­ ve 12,6 %. TĂSmA›Ĺ™ polovina sester k tA›mto zmA›nĂĄm nemotivuje nikdy. VA›tĹĄina oslovenĂ˝ch (87,8 %) ohodnotila podanĂS informace tĂ˝kajĂ­cĂ­ se omezenĂ­ stresu za uĹžiteAnĂS, vĂ˝jimku tvoří osoby s nejniŞťím vzdA›lĂĄnĂ­m (p < 0,001). ZĂĄvA›r: OslovenĂ­ lidĂS si uvA›domujĂ­ vliv stresu na vznik a prĹŻbA›h KVO, kterĂ˝ povaĹžujĂ­ za nejpodstatnA›jĹĄĂ­ ovlivnitelnĂS rizikovĂS faktory. LĂSkaři a sestry by při poskytovĂĄnĂ­ edukaAnĂ­ch intervencĂ­ nemA›li preferovat ani Ĺženy ani muĹže, ale zamA›Ĺ™it se na vĂ­ce na osoby s niŞťím vzdA›lĂĄnĂ­m, na problematiku stresu a motivovat je ke zmA›nA› ve prospA›ch prevence KVO. Oblast sociometrickĂ˝ch vztahĹŻ, přestoĹže v mnoha případech byla statisticky vĂ˝znamnĂĄ, by bylo vhodnĂS podrobit hlubĹĄĂ­mu zkoumĂĄnĂ­.