Identifikace genů rezistence k padlí travnímu u planého ječmene Hordeum vulgare ssp. spontaneum PI391126

Cilem prace bylo využiti planeho jecmene PI391126 ziskaneho z genove banky USDA k identifikaci ucinných genů odolnosti k padli travnimu. S timto cilem bylo provedeno křiženi nachylne odrůdy Tiffany s PI391126, ziskana generace F1 byla zdrojem pro analyzovanou populaci F2. Pro zjistěni poctu genů rezistence a typu dědicnosti byly testovane rostliny parentalni, F1 a F2 generace inokulovany virulentnim patotypem (Va7) 4523. Reakcni typy (RT) rostlin byly odecitany podle devitibodove stupnice 0-4, vcetně intertypů. V populaci generace F2 bylo zjistěno 234 odolných a 6 nachylných rostlin. Testem chi-kvadrat (1,37) byl potvrzen stěpný poměr 63:1 a byla tak stanovena přitomnost tři genů odolnosti s dominantni dědicnosti. Fenotypove hodnoceni generace F1 ukazalo na neuplně dominantni dědicnost. K identifikaci genů bylo využito geneticke mapovani v populaci F2, kterou tvořilo celkem 124 rostlin. Jako DNA markery byly použity mikrosatelity (SSR - Simple Sequence Repeat). Dale byly navrženy primery (program Primer3) pro nove markery odvozene ze sekvence genu RGH1a (Resistance Gene Homologue 1a; databaze NCBI) z lokusu Mla. Vazba mezi markery a geny odolnosti byla identifikovana pomoci dvou bulků rostlin, a to 19 odolných (RT 0) a 18 nachylných (RT 3-4 a 4) rostlin generace F2. Pomoci nich byla zjistěna geneticka vazba s markery GBM1007, Bmac0213, UMB503 a RGH1aE2a na chromozomu 1H, GBMS247, Bmac0134, GBM1281, GBM1121 a Bmag0692 na chromozomu 2H a Bmag0225 na chromozomu 3H. Marker RGH1aE2a a Bmag0225 nevykazovali na rozdil od ostatnich kodominantni charakter. Mapovanim pomoci vsech rostlin F2 byla potvrzena statisticky významna vazba u GBM1007 (LOD = 5,15) na chromozomu 1H a u Bmac0134 (LOD = 2,8) na chromozomu 2H. Pro třeti gen nebyla prozatim potvrzena statisticky významna vazba s žadným DNA markerem.