Možnosti léčby artrózy v ordinaci praktického lékaře

Osteoartroza je nejcastějsi kloubni onemocněni dane degeneraci chrupavek s naslednou reakci a transformaci okolnich tkani. U primarni formy je dana starnutim a přibýva s věkem. V sekundarni formě urychluje degeneraci hlavně vliv kongenitalnich změn, urazy a celkove systemove onemocněni řizených řadou zanětlivých mediatorů daneho postiženeho kloubu. Subjektivně se projevuje hlavně bolesti, postupně otoky a omezeni pohyblivosti kloubu. Progrese je větsinou dlouhodoba s různou intenzitou potiži. Nejcastěji postihuje kycelni a kolenni kloub, ale může se vyskytnout na kteremkoliv kloubu vcetně drobných kloubů rukou a nohou. Vedle klinickeho nalezu, je zakladnim vysetřenim rentgen, podle ktereho se osteoartroza děli do 4 stupňů. Terapie musi být komplexni. Zakladem je nefarmakologicka lecba, kam patři edukace a motivace pacienta, pravidelne cviceni, u obeznich pacientů redukce hmotnosti, fyzioterapie a podpůrne pomůcky. Z farmakologických prostředků je nejcastějsi uživani nesteroidnich antirevmatik, analgetik, aplikace kortikoidů do kloubů. Tyto ovlivňuji bolest, zanět, bez vlivu na degenerativni změny. Proces degenerace mohou castecně ovlivnit „ symptomaticke leky pomalu působici na osteoartrozu“, SYSADOA, uživane celkově i aplikaci do kloubů. Při nelepseni nebo i preventivně je na zvaženi operacni řeseni.