Syndrom vyhoření u rodinných a profesionálních pečujících

Východiska: Pece o rodinneho přislusnika je narocna a představuje pro pecovatele zatěž. V důsledku dlouhodobe zatěže může u pecovatele dojit k rozvoji syndromu vyhořeni. Podobně jako na rodinne pecujici, jsou i na profesionalni pracovniky kladeny požadavky, ktere představuji zatěž. Cil: Cilem výzkumu bylo zjistit miru syndromu vyhořeni a rozdil v miře vyhořeni u rodinných pecujicich a u profesionalnich pecujicich. Metodika: Byla použita metoda kvantitativniho dotaznikoveho setřeni s použitim dotazniku Burnout Measure (BM). Soubor respondentů byl tvořen 50 rodinnými pecujicimi (42 žen, 8 mužů) s průměrnou delkou pecovani 5 let a 57 profesionalnimi pecovateli - zdravotniky a pracovniky v socialnich službach (55 žen, 2 muži), kteři poskytuji peci v zařizeni Domov pro seniory Pohoda, Olomouc-Chvalkovice a Domov pro osoby se zdravotnim postiženim Nove Zamky s průměrnou delkou praxe 12 let. Výsledky: Syndrom vyhořeni byl zjistěn ve vyssi miře u rodinných pecujicich než u profesionalnich pecovatelů (p < 0,001). Syndrom vyhořeni byl prokazan u 25 rodinných pecujicich a 2 profesionalnich pecujicich. Zvýsene riziko syndromu vyhořeni bylo zjistěno u 13 rodinných pecujicich a u 8 profesionalnich pecujicich. Zavěr: Pokud pro rodinu představuje pece o rodinneho přislusnika nadměrnou zatěž, měla by využit respitnich nebo terennich služeb poskytovaných spolecnosti, aby nedoslo k syndromu vyhořeni.