„Chladná” moderní elektronová mikroskopie

Mikroskopicke techniky v biologii zaživaji v poslednich letech neobycejný pokrok a s tim souvisejici oceněni. V roce 2008 byla Nobelova cena udělena za objev a prace na zelenem fluorescencnim proteinu, v roce 2014 obdrželi Nobelovu cenu Eric Betzig, Stefan W. Hell a William E. Moerner za prace v oblasti superrezolucni opticke mikroskopie. V roce 2017 se k nim připojila elektronova mikroskopie, když se laureaty Nobelovy ceny za chemii stali průkopnici v oblasti elektronove mikroskopie — Jacques Dubochet, Richard Henderson a Joachim Frank. Jejich zasluhou byly položeny zhruba před 35 lety zaklady moderni elektronove mikroskopie pro použiti ve strukturni biologii — takzvane kryoelektronove mikroskopie (kryo-EM), ktera v soucasne době zaživa neuvěřitelný rozmach. Zavedeni kamer s přimou detekci elektronů a dalsich technologických vylepseni umožňuje pomoci kryo-EM urcovat struktury biologických komplexů s rozlisenim lepsim než 2 A, tedy na urovni atomů. Bez průkopnických praci letosnich tři laureatů by ovsem nic z toho nebylo možne.