Společné rysy lidové kultury na Podluží a na Záhoří na příkladulidového oděvu

Lidova kultura vznikala v minulosti bez ohledu na statni hranice. Geograficke a klimaticke podminky, výsledný zdroj obživy, ekonomicke vazby na centra města a způsob života v materialni, socialni a duchovni podobě byly pro jeji vzhled zasadni. Pro etnograficke oblasti Podluži v jihovýchodnim cipu Moravy a Zahoři v jihozapadni casti Slovenska je charakteristicka nižinna poloha a stejne podminky pro zemědělstvi. K jejich blizkosti přispěly historicke okolnosti soužiti ve spolecnem stavu rakouske monarchie a byly ovlivněny chorvatskou kolonizaci, ktera zacala v polovině 16. stoleti, což take ovlivnilo vzhled lidoveho oděvu a odraželo se předevsim v barvě jednotlivých komponent a vzorech výsivky. Vývoj lidových krojů je vsak možne systematicky sledovat až od konce 18. stoleti, protože pro starsi obdobi chybi pisemne a obrazove zdroje a materialni dokumenty. Porovnanim střihu oděvnich soucasti v obou regionech lze dojit k zavěru, že pracovni oděvy pro muže a ženy vykazuji nejběžnějsi rysy, některe rozdily ve slavnostnich a slavnostnich satech se vyskytuji zejmena v doplňcich. Celkový charakter lidoveho oděvu v Podluži a Zahoři nam vsak vypravi o kulturni blizkosti obyvatel na obou stranach hranice.