Vzdělání k udržitelné spotřebě a životnímu stylu – cíle a výstupy

Clanek rekapituluje teoreticka východiska vzdělavani zaměřeneho na rozvijeni navyků a chovani v oblasti udržitelne spotřeby, a jejich prostřednictvim i na celkovou změnu životniho stylu. Zdůrazňuje význam transformativniho uceni jakožto zakladniho ramce pro tento typ uceni, hleda souvisejici koncepty, ktere pomohou stanovit relevantni vzdělavaci cile – aktivni přistup, akcni kompetence, klicove kompetence pro udržitelnost. Autoři diskutuji tež nastroje, kterými by tyto cile byly dosažitelne ve skolni výuce: pro citlivou povahu transformativniho uceni a jeho působeni na vnitřni změny osobnosti navrhuji postupy vzdělavani pro budoucnost, kreativniho uceni nebo ty, jež jsou uplatňovany při řeseni konfliktů a v ramci celoinstitucionalniho přistupu. Rekapituluji a zobecňuji zkusenosti s designem programu odpovědne spotřeby pro děti/žaky/studenty mateřských až střednich skol, a vyvozuji zavěry pro využiti konceptu transformativniho uceni ve vzdělavani děti (ve srovnani s ucenim dospělých). Výsledkem teoretických uvah i spolecných aktivit v praxi je navrh hodnoticiho nastroje, pomoci ktereho lze reflektovat postup při naplňovani vzdělavacich cilů v dane oblasti – kompetenci k odpovědne spotřebě a změně životniho stylu.