The “Archaeological” and “Biological” Sex of an Individual – Why Do they Sometimes Differ?

Urceni pohlavi u archeologických nalezů kosternich pozůstatků, ktere se v tomto připadě týka hrobů objevených v Pohansku, je od sameho pocatku spoluprace mezi archeology a antropology trochu kontroverznim tematem. Tato odlisnost zavisi na mnoha aspektech bez ohledu na oba obory: vědecký zajem odborniků, jejich teoreticka a prakticka erudice a metody, ktere si zvoli při řeseni dane problematiky. Na raně středověkem hradisku Břeclav - Pohansko (CZ), konkretně na jeho jižnim předhradi, byly objeveny ctyři hroby (z 205 celkem), ve kterých byly zaznamenany rozdily, pokud jde o definici „archeologickeho“ a „antropologickeho“ pohlavi / genderu. Dva z nich byly dětske hroby, ve kterých se objevily nausnice (hroby c. JP/100, JP/155) a jeden patřil dospělemu jedinci s nausnicemi ve funkcni poloze (hrob c. JP/160). Vsechny tyto kostry byly urceny jako jedinci mužskeho pohlavi, a to na zakladě analýzy aDNA. U ctvrteho připadu analýza aDNA odhalila, že dospělý jedinec vybaven sekerou, byl ženskeho pohlavi (hrob c. JP/103). Tento přispěvek je zaměřen na metodu a kvalitu dokazovani při urcovani biologickeho a antropologickeho pohlavi u koster pochazejicich z archeologických kontextů. Je možne tvrdit, že dosaženi kompromisu v připadě rozporu mezi antropologickým a archeologickým urcovanim pohlavi u konkretniho jedince zavisi na několika klicových bodech: na stavu nalezove situace archeologickeho kontextu, na kvalitě jeho dokumentace, na stavu kosterniho materialu a na použitých antropologických (archeologických) metodach a na erudici samotneho archeologa (antropologa).