Minimální reziduální choroba u karcinomu plic

Uvod: Minimalni rezidualni chorobou (minimal systematic or residual disease, MSD, MRD) nazývame buňky volně cirkulujici ci obsažene v krvi, kostni dřeni a miznich uzlinach ci jiných tělnich tekutinach při splněni zakladni podminky radikalniho odstraněni primarniho nadoru a nepřitomnosti klinických znamek nadoroveho onemocněni. Tyto nadorove buňky, ktere jsou tedy subklinickými zbytky nadorů, nejsme schopni běžně dostupnými vysetřovacimi metodami detekovat. Cirkulujici nadorove buňky jsou zodpovědny za recidivu nadoroveho onemocněni a jsou považovany za hlavniho cinitele vzniku metastaz po odstraněni primarniho nadoru u solidnich tumorů. Význam jeji detekce spociva v možnosti zpřesněni klinickeho stagingu onemocněni a vyselektovani skupiny nemocných s horsi prognozou, u kterých by se měla i přes nizke TNM stadium podat adjuvantni onkologicka lecba. Material a metoda: Nas soubor zahrnoval 137 pacientů s karcinomem plic, ve stadiu I až IIIA TNM klasifikace, u nichž byla provedena radikalni resekce. Metodou real-time PCR za pomoci exprese specifických onkomarkerů EGFR, CEA, LunX a c-Met byly vysetřeny vzorky z předoperacniho odběru periferni krve, kostni dřeně a žilni krve a po operaci s odstupem nejmeně 2 týdnů vzorky periferni krve a kostni dřeně. Výsledky byly porovnany s klinicko-patologickými znaky a přežitim pacientů. Výsledky: U nemocných s přitomnosti minimalni rezidualni choroby stanovene pomoci exprese mRNA CEA je signifikantně kratsi DFI (p<0,083; HR=1,84 [95 % CI: 0,913,71]) a kratsi OS interval a vyssi hazard ratio (p<0,033; HR=2,19 [95 % CI: 1,054,58]) ve srovnani s pacienty bez přitomnosti minimalni rezidualni choroby. Dalsim statisticky významným zjistěnim je rozdilna exprimace CEA u pacientů s odlisným gradingem ve II. vzorku ze systemove krve (p-value=0,0075). U EGFR nenachazime žadný znak ve statisticky významne korelaci k žadnemu klinickemu faktoru. LunX byl na hladině statisticke významnosti 5 % (p-value=0,0453) zvýseně exprimovan u pacientů, u kterých byla provedena radikalni resekce R0 oproti skupině pacientů, u kterých byla provedena pouze R1. Urcitou roli zde vsak může hrat fakt, že v souboru s R1 byli pouze 3 pacienti. Slibne výsledky ma pak dale onkomarker c-Met. Na stanovene hladině významnosti 5 % (p-value=0,0399) jeho hladina exprese narůsta s přibývajicim TNM stadiem ze vzorku plicni žilni krve, obdobne výsledky pozorujeme i při hodnoceni vzorku z II. odběru systemove krve (p-value=0,0272). Rozporuplne výsledky na stanovene hladině statisticke významnosti ukazuji, že u pacientů s nižsim gradingem je vyssi exprese c-Met (p-value=0,0238), a že s přibývajicim gradingem exprese c-met klesa. Naopak, při negativnim postiženi uzlin je, ve shodě s hypotezou tež, nizka hladina c-Met, ktera s pozitivitou uzlin roste. Významným zjistěnim je důkaz, že hladina c-Met koreluje s postiženim uzlin, tedy s N stadiem. V plicni žilni krvi dosahuje statisticky významne hladiny 5 % (p-value=0,0037), v systemove krvi je bohužel statisticka významnost 10 % (p-value=0,0755). V obou vysetřovaných kompartmentech vzrůsta exprese c-Met s pozitivitou uzlin. Zavěr: Z nami představene prace vyplýva, že diagnostika minimalni rezidualni choroby a jeji prognostický význam je jedinou možnosti, jak lze toho casu zlepsit lecbu karcinomu plic, jelikož chirurgicke možnosti zlepseni výsledků lecby jsou již teměř vycerpany. Při potvrzeni MRD pomoci exprese mRNA CEA maji pacienti v nami prezentovane praci kratsi dobu přeživani. Minimalni rezidualni chorobu v nasem souboru hodnotime jako negativni prognostický ukazatel. Bohužel nebyl prokazan klinický přinos LunX a EGFR. Zato onkomarkere