Úvod: I při technicky úspěšně provedené hybridní ablaci ve formě "box-léze" zadní stěny levé síně dochází u některých pacientů k recidivám fibrilace síní (FS) a/nebo pravidelných síňových arytmií (AT). Cílem této studie bylo popsat incidenci a typy AT vyskytujících se po úspěšné hybridní ablaci.Metodika: Do studie byli zařazováni pacienti po hybridní ablaci pro perzistentní nebo dlouhodobě perzistentní fibrilaci síní. U pacientů, u nichž došlo k vzniku AT, bylo doporučeno provést elektrofyziologické vyšetření (EFV) a opakovanou ablaci. Mechanismus AT byl popsán pomocí aktivačního a entrainment mapování.Výsledky: Síňová arytmie se vyskytla u 5 (10 %) z 50 pacientů, u nichž byla provedena hybridní ablace. Mechanismem AT byl u čtyř pacientů perimitrální flutter, zatímco u posledního pacienta byl přítomen typický isthmus-dependentní pravosíňový flutter. Po ablaci klinické arytmie bylo možno indukovat další AT a provést jejich ablaci u dvou pacientů; na konci výkonu bylo u všech pacientů dosaženo neinducibility jakékoli arytmie. Všichni pacienti s AT byli bez detekce jakékoli další AT nebo FS během dalšího ambulantního sledování v délce 285 ± 122 dní.Závěr: Incidence AT u pacientů po hybridním ablačním výkonu byla 10 %, přičemž ve většině případů se jednalo o perimitrální flutter.
A case of macro-reentrant tachycardia associated with a box lesion after thoracoscopis left atrial surgical atrial fibrillation (AF) ablation yet to be described. The goal was to clarify the mechanisms and electrophysiological characteristics of this type of tachycardia. A patient was admitted for an EP study following surgical thoracoscopic AF ablation (box lexion formation by right-sided Cobra thoracoscopic ablation). Thoracoscopic ablation was done as the first step of the hybrid ablation approach to the persistent AF; the second step was the EP study. At the EP study, he presented with incessant regular tachycardia (cycle length of 226 ms). An EP study with conventional, 3D activation and entrainment mapping was done to assess the tachycardia mechanism. Two conduction gaps in the superior line (roofline) between the superior pulmonary veins were discovered. The tachycardia was successfully treated with a radiofrequency application near the gap close to the left superior pulmonary vein; however, following tachycardia termination, pulmonary vein isolation was absent. A second radiofrequency application, close to the roof of the right superior pulmonary, vein closed the gap in the box and led to the isolation of all 4 pulmonary veins. No atrial tachycardia recurred during the 6-month follow-up. Conduction gaps in box lesion created by thoracospcopic ablation can present as a novel type of man-made tachycardia after surgical ablation of atrial fibrillation. Activation and entrainment mapping is necessary for an accurate diagnosis.
The ablation of cavotricuspid-isthmus (CTI) atrial flutter (AFL) dependent atrial flutter could be difficult in patients with complex anatomy of the CTI.The aim of the study was to assess whether the use of intracardiac echocardiography (ICE) was associated with less fluoroscopy time and faster ablations of cavotricuspid isthmus dependent atrial flutter (CTI-AFL).Patients with an indication for an ablation of a CTI-AFL were enrolled. Patients in which ablation of a CTI-AFLas part of an atrial fibrillation ablation were not included. Randomization was done using the envelope method. Standard techniques (i.e., coronary sinus, 20-polar halo catheter, and an ablation catheter), and criteria of success (bidirectional block through the CTI) were used. In patients randomized to the ablation with ICE, a 10F AcuNav ICE probe (Siemens, Germany)was used.Seventy-nine patients were enrolled; 40 were randomized to ablation with ICE and 39 without ICE. The X-ray exposure was shorter (3.29±2.6 vs. 5.94±3.43 min, p<0.001) and total X-ray dose was reduced (3.30±1.98 vs. 6.68±5.25 Gy.cm2, p<0.001) in the ICE group. However, the total RF energy ablation time was not different between groups (ICE group: 604.56±380.46sec vs. 585.82±373.39 sec, p=0.8). The procedure duration was slightly longer in the ICE group (82.0±20.8 vs. 72.1±19.0 min, p=0.03). Procedural success was 100% (40/40) in the ICE group and 95% (37/39) in the control group. Two control patients required crossover to ICE at a prespecified point to achieve bidirectional block. There were two femoral hematomas in the ICE group and one in the control group.The use of ICE for atrial flutter ablation is associated with less fluoroscopy time and improved ability to achieve bidirectional block compared to traditional conventional flutter ablation methods. However, it is not asoociated with reduced ablation time or overall procedure duration.
Cíle: Cílem této studie bylo stanovit nákladovou efektivitu ambulantních a dálkových kontrol pacientů, u nichž došlo k výměně kardiostimulátoru z důvodu vyčerpání zdroje.Úvod: Ačkoliv většina současných kardiostimulátorů umožňuje jejich dálkovou monitoraci, stále dochází k většině kontrol během ambulantních návštěv. Nákladová efektivita dálkového sledování kardiostimulátorů dosud nebyla v České republice stanovena.Pacienti a metodika: Byla provedena retrospektivní analýza záznamů 217 pacientů, kteří podstoupili výměnu kardiostimulátoru v letech 2002-2005. Analyzovány byly veškeré kontroly z let 2002-2015. Vytvořený farmakoekonomický model využil analýzu minimalizace nákladů k porovnání nákladové efektivity ambulantních a teoreticky provedených dálkových kontrol kardiostimulátorů z pohledu plátce zdravotní péče.Výsledky: Náklady na ambulantní sledování dané skupiny pacientů byly stanoveny na 802 709 Kč. Dálková monitorace této skupiny pacientů by byla spojena s náklady ve výši 6 398 631 Kč. Analýza minimalizace nákladů ukázala, že dálková monitorace by byla nákladnější o 5 595 922 Kč než dnes standardní ambulantní péče.Závěr: Dálkové kontroly pacientů s kardiostimulátory vyměněnými z důvodu vyčerpání zdroje nevedou z pohledu plátce zdravotní péče k redukci nákladů v porovnání s jejich ambulantním režimem.
